Ostré (Úštěk)

Jako vždy, tak i nyní doporučuji k poznání se s původem pojmenování této osady, nahlédnout do díla prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", v němž je psáno toto:

"3. Ostré, Neuland (lid. Neilant), ves v Českém Středohoří 1 1/2 km vých. od Úšťku: 1426 Vsscz hrad s městem .. vsi Lukow .. Ostry .. Zymorz, DD. 3/175; 1544 w Ausstku .. w Wysoke, w Wostrem, w Skalcze, DZ. 5 D 21; 1579 na polovici zámku Ausstie .. ve vsi Lukowie, ve vsi Wostrym, DZ. 20 O 22; 1618 město Ausstj .. ves Lukow, ves Wostrey, DZ. 181 M 14; 1654 Ostra, BR. 16/29; 1720 Neuland, Müller; 1787 Hft Libeschitz oder Ausche: Neuland, Wostry, Schal. V, 287; 1833 Neuland, Ostra, 1 1/2 St. ö. von Liebeschitz, liegt auf einem Berge und ist von Ausche durch das Thal des Haberbaches getrennt, Som. I, 342.

Jména Ostrá, Ostré, Ostrý mohou mít základ rozličný. Jm. Ostrá Hora, Ostrý Kámen a Ostrý Vrch mají původ v poloze dědiny pod Ostrou horou (srov. Pod Ostrým u Blatné), t. j. podle Sedl. Sn. 13 pod pohořím, jehož vrch byl hřebenovitý, ode dvou stran se jevil jako hřeben a ode dvou jako ostří - nyní mají takové vrchny podle němčiny častěji jm. Špičák n. Špička. Jiné osady zvané Ostrá a p. mají jméno od směru tekoucí vody (potoka, řeky), která se v tom místě ostře zahýbá (jako Loket, Cheb) anebo od ostré vody, t. j. vody ostré chuti (srov. NŘ. XI r. 1927 s. 47)."

Z toho nám vychází, že nejspíše byl název této osady, prvně zmíněné k roku 1426, kdy byla s úštěckým panstvím koupena Václavem Cardou z Petrovic, odvozen od kopce Kostelíčky či Kalvárie (398 m n. m.), který býval německými obyvateli jmenován jako Der Kapellenberg bei Neuland. Naopak německé pojmenování má znamenat tzv. novinu čili klučeninu, že osada vznikla vyklučením původního lesa, i když pravidelné místní osídlení můžeme datovat již do neolitu podle několika nálezů kamenných mlatů i jiných nástrojů nebo jejich částí. Původně tato ves náležela do zboží nedalekého hradu Helfenburku a proslula jako jedna z chmelařských obcí, i když ve středověku se tu měly nacházet vinohrady. Roku 1680 se někteří zdejší obyvatelé zúčastnili známého nevolnického povstání. V roce 1784 podepsal za Ostré kontrakt o výkupu z roboty zdejší rychtář Christof Lobe. Roku 1813 tábořili ve vsi ruští vojáci. Jeden z nich zde zemřel a byl pohřben v údolí proti Helfenburku, odtud se těmto místům říkalo "Russenstein". O 30 let později měla ves 41 domů a 226 obyvatel. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního bylo Ostré součástí lobkovického liběšického panství (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT351018430).

V roce 1849 se Ostré stalo samostatnou politickou obcí. Roku 1866 zavítali do obce v rámci prusko-rakouské války pruští vojáci. Původně chodily zdejší děti do úštěcké obecné školy, ale v 19. století zde byla vytvořena celoroční expozitura (první zmínku nalezneme k roku 1836, kdy je zde zmíněn učitel W. Tobiasch, jenž učil 30 dětí), většinou obsazovaná manželi, kdy manželka učitele byla většinou industriální učitelkou, jako příklad uveďme Paula a Theresii Dziadekovi. Předtím docházel do obce úštěcký učitel, např. v 50. letech 19. století Joseph Pawlik. V roce 1883 byla stavěna silnice z Úštěku ke Skalce. 19. dubna 1885 vyhořelo 7 obytných stavení s hospodářskými budovami. Jako reakce na tuto událost vznikl následně SDH, který se stal součástí úštěckého okrsku. Ten měl roku 1890 30 členů a byl veden Wenzlem Müllerem a Josefem Gaubem. V roce 1889 zasáhla obec epidemie tuberkulózy skotu. Roku 1900 zasáhla obec velká vichřice, ale nenadělala takové škody jako na nedalekém Českolipsku. V témže roce měla obec 44 domů a 208 obyvatel. Roku 1903 zde působili tito živnostníci: hostinský a kramář Karl Kammel, kovář a podkovář Josef Schaffer, obuvníci Wenzel Bradatsch a Franz Wegrich a sedlák Josef Meissner. 23. dubna 1904 přišla opětovně velká vichřice s krupobitím. Tentokrát se 19 obytných či hospodářských stavení ocitlo bez střechy nebo s nějakými jinými velkými škodami. Roku 1906 obdržela obec bronzovou spolkovou medaili na výstavě "Die Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906. Industrie-, Gewerbe-, Kunst- und Landwirtschafts-Ausstellung der Deutschen in Böhmens". V letech 1910-1911 byl obecním nákladem zřízen vodovod, kterým byla voda hnána vodním trkačem od za 8 000 K odkoupeného Havraního mlýna (něm. Rabenmühle) v Lukově. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 zdejších mužů (Franz Fuchs, Wenzel Kühnel, Franz Leinert, Wenzel Rudolph, Josef Schreiber), z nichž někteří museli být prohlášeni za mrtvého až soudně (Josef Heller).

Roku 1930 měla obec 251 ha, 43 domů a 193 obyvatel, z nichž 191 bylo Němců. O 3 roky později byl ustaven školský podpůrný spolek. V letech 1938-1945 byla obec součástí Třetí říše a po osvobození došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva, aby v rámci počeštění bývalých Sudet došlo k dosídlení nového obyvatelstva z vnitrozemí. 11. března 1946 došlo k ustavení nové místní organizace sociální demokracie, jejímž prvním předsedou se stal Rudolf Truhlář z čp. 32. Téhož roku vznikla také místní KSČ, jež po sloučení obou stran pohltila též předem zmíněnou organizaci ČSSD. V roce 1952 došlo k založení JZD, jež bylo roku 1973 připojeno k JZD Pokrok Úštěk. 1. července 1975 došlo k připojení Ostrého k Úštěku. V roce 1980 měla ves 31 domů a 90 obyvatel a roku 2001 30 domů a 64 obyvatel. V roce 2006 získalo občanské sdružení Společnost pro obnovu památek Úštěcka do dlouhodobého pronájmu místní Kalvárii. Roku 2016 došlo k rekonstrukci silnice z Úštěku.

Nejvýraznější pamětihodností je zdejší jezuity založené poutní místo, jehož základní kámen byl položen 6. června 1707 (viz https://www.mesto-ustek.cz/ostre/d-144139) a je tvořeno kaplemi Nalezení svatého kříže a Povýšení svatého kříže, mezi nimiž je situována kopie Božího hrobu. Vzniklo jako poděkování za ukončení místní morové epidemie. Již tradicí se zde stalo konání hudebně-divadelního festivalu "Na Schodech", jehož 20. ročník se uskuteční v září 2025. Kromě toho nalezneme na návsi pomník osvobození Rudou armádou. Z přírodních unikátů je třeba zmínit severní část Hrádeckého dolu, nad nímž se vypíná z opačné strany zřícenina hradu Helfenburku. Nejvýznamnější místní rodačkou je lovosická učitelka Margarete Dziadek (* 1893 Ostré). Zdejší sedláci Joseph Sigmund a C. Schroedlein patřili v roce 1861 mezi zakládající členy úštěcké filiálky zemědělského spolku litoměřického kraje (Genossenschaft der Gastwirte und Schankwirte in Auscha). Stejně tak byli místní obyvatelé u zrodu dalších úštěckých spolků, např. uveďme jako příklad: Auschauer Handels-Genossenschaft in Auscha (1863), Genossenschaft der Holz-, Bau- und Feuerarbeiter in der Stadt Auscha (1863), Allgemeiner Spar- und Vorschuβ-Kassa-Verein (1874) a Spar- und Vorschuβkassa des land- und forstwirtschaftlichen Vereines mit besonderer Rücksichtnahme auf den Hopfenbau (1887). Josef Stibitz a Wenzel Köppert spoluzakládali komitét pro vystavění pomníku císaře Josefa II. v Úštěku, jehož odhalení se uskutečnilo 9. října 1881. Naopak zdejší rodák, svobodník Franz Leinert se zúčastnil bitvy u Hradce Králové 3. července 1866. Na závěr uveďme, že tato lokalita, do roku 1945 pravidelně navštěvovaná a různě podporovaná členy Německého horského spolku pro Ještědský hřbet a Jizerské hory, je bohatá na řadu bájí a legend, z nichž některé lze najít na tomto webovém odkazu: https://www.mesto-ustek.cz/jine-povesti-a-historky/d-144154.

Ostré (Úštěk) na mapě