Ostružná – hřbitov

Jsou místa návštěvníky vyhledávaná, ale jsou i místa, která už svým určením zas tak přitažlivá nejsou. Neplatí to souhrně, ale povětšinou hřbitovy nejsou prvotřídními atrakcemi, pomineme-li takové atrakce, jako jsou pyramidová pole v Gíze nebo Abusíru , nebo v Údolí králů (ano, to jsou patrně nejslavnější hřbitovy světa). U nás k takovým důležitým místům zajisté patří Vyšehrad se Slavínem, slavné zvěčnělé osoby se dají potkat na pražských Olšanech. Popřípadě může být hřbitov zajímavý svou historií (židovské hřbitovy), dokonce i architekturou (barokní Střílky, secesní Poděbrady – uvádím, protože jsem viděl na vlastní oči). Za hřbitovy lze považovat i nějaké to podzemí (katakomby, krypty).

Ale patrně nejméně vyhledávané, co se týče cizinců a přespolních jsou asi hřbitovy venkovské. Těch je u nás celkem přehršel a povětšinou svou upraveností a výzdobou dokazují, že potomci na své zvěčnělé předky celkem myslí.

Přesto u nás máme hřbitovy zapomenuté a zpustlé. V drtivé většině jsou to místa v pohraniční, kde dříve žilo obyvatelstvo, hovořící německy. Vlastně neprávem se těmto oblastem dnes přiřazuje hanlivé označení Sudety, ačkoliv jde o prastarý keltský název našich severních pohraničních hor a třeba v Polsku s tímto výrazem žádný problém nemají‚ samozřejmě, že je to i proto, že sem Polsko nebylo odsunuto, ale vlastně přisunuto.

Osada Ostružná na rozhraní Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor dle písemných údajů doložena r. 1561. Území patřilo do správy Václava ze Zvole při jeho kolštejnském zboží (dnešní Branná). Ačkoliv v nedalekém Petříkově probíhaly i pokusy o nějaké rudné dolování, hlavní činnostní obyvatel tehdejší Sparrenhau byla těžba dříví v rozsáhlých horských lesů (což dokazuje i tehdejší název, znamenající kácení či rubání dřeva). Později byl název zkomolen na Spornhau, česky ostruha, z čehož vznikl dnešní název vsi.

Již brzy po založení osady tu byla i luteránská modlitebna, ta zanikla ale po Bílé hoře, farnost byla v Kolštejně. Koncem 18. století ale měl Ostružná již vlastní kostel, nejdříve nižší kněžský úřad (kuracie), od roku 1784 faru. A kde byl kostel a fara, býval i hřbitov.

V Ostružné je hřbitov poblíže centra obce pod křižovatkou údolní cesty od Kolštejna s dnešní silnicí 2. třídy od Hanušovic k Ramzové a Jeseníku.

Ta údolní cesta kolem Černého potoka je zřejmě původní, kterou jezdívali formani i místní lesníci a zemědělci, dnešní silnice 369 je novějšího data.

Po odsunu velké části obyvatel už ves nedosáhla původního počtu zalidnění a hřbitov byl využíván méně, poslední nebožtík byl uložen do země v roce 1961.

Protože budování rozvinuté socialistické společnosti přinášelo jiné úkoly, než se starat o hroby nějakých zlých němců, místo pustlo. Nicméně Ostružná je dnes vyhledávaným střediskem zimní i letní turistiky, takže obec si přeci jen uvědomila, že zcela zpustlý hřbitov vesnici přeci jen hyzdí. Zhruba od roku 2000 probíhá základní údržba, naštěstí péče o pohřebiště spočívá jen v pietní obnově. Po nějakou dobu vznikala na hřbitově nekontrolovaná skládka, takže smetí bylo odvezeno kam patří. V roce 2014 byla opravena márnice. Do úpravy hřbitova se zapojilo i několik mládežníku z Jeseníka. Jejich činnost spočívá spíše jen v drobných úpravách, tu nějaký náhrobek zvednou jiný vyčistí apod. Ono nakonec dělat nějaké velké úpravy na hřbitově, který zpustl tak jaksi malebně by asi nemělo cenu. Ačkoliv se neřadím mezi příznivce funerální turistiky, na ten v Ostružné se dívám celkem rád.