Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Tvrz
12 km východně od Olomouce po státní silnici na Ostravu se dostanete do obce Daskabát. Většině její název hned připomene známou pohádku o čertech a většině šoférů po celé republice připomene výborný ďábelský guláš, který je posílil na dlouhých cestách v restauraci U Matesa.
Méně známé je, že tato malá a upravená obec se může pochlubit také historickými památkami v podobě dvou tvrzí, jejichž zbytky se nacházejí, každá vždy na jiném konci obce vzdálené od sebe 2,15 km. Dnešní obci Daskabáty předcházela zaniklá ves Otěhřiby, která je poprvé uváděna v listině biskupa Roberta z r.1232. V letech 1281-1283 se jmenuje Vran z Otěhřib. V r.1371 prodal Jaroslav z Odlochovic Otěhřiby Sulíkovi z Tvorovic, po něm držel Otěhřiby Jan ze Šternberka, r.1406 Rachmanov z Vladyčího Újezda, který v Otěhřibech seděl ještě v r.1418. V r.1446 se uvádí Ctibor z Otěhřib. Tvrz se připomíná poprvé v r.1447 ve vkladu do zemských desek, kdy Eliška z Býkovic postoupila Otěhřiby s tvrzí Janu Lapkovi ze Starého Jičína. Po smrti Jana Lapky získal Otěhřiby s tvrzí král Ladislav, jenž ji r.1456 zapsal Jindřichovi z Bystřice, ale záhy Jan Sedlický z Dobré Vody postoupil Otěhřiby se zákupní rychtou Václavu Škodovi ze Zástřizl, Havlovi z Bařic a Zdeňkovi ze Stěchovic, kteří vše prodali v r.1481 Bohušovi z Kokor. Pravděpodobně v důsledku českouherských válek obec i tvrz zanikla, neboť v r.1481 se uvádí jako pustá. Tvrz ztratila funkci zemanského sídla, neboť v letech 1482-1532 náležely Otěhřiby k tršickému panství a nebyla již obnovena. Někdy v druhé pol.16.stol. založila olomoucká kapitula přibližně v místech zaniklých Otěhřib dnešní ves Daskabát. Zbytky zaniklé tvrze pojmenované po zaniklé vsi, se nacházejí asi 750 m severozápadně od konce obce Daskabát a 100 m jižně od dálnice Olomouc-Hranice. Tvrz měla podobu dvojdílného jádra, tj.jádra o rozměrech 30x18 m a menšího Předhradí 25x14 m,obtočeného 12 m širokým příkopem. Navzájem byly odděleny příkopem o šířce asi 7 m. Výška pahorku je okolo 4 m. Příkop byl napájen vodou z nedalekého potůčku, který v té době měl trochu více vody. K tvrzi se nejlépe dostanete při příjezdu do Daskabátu od Olomouce, po odbočení vlevo na silnici za obchodem na začátku obce.Po silnici stále rovno mimo hospodářské budovy, směrem k nadjezdu přes dálnici.Před nájezdem zaparkujte auto nebo kolo a vydejte se vlevo kolem potůčku k malému hájičku,který ukrývá zbytky tvrze.
Druhá tvrz v Daskabátě se nachází asi 600 m severovýchodně od konce obce v místě zvaném „Zámčisko“. Nachází se zde tvrziště tvrze Sedlec, nesprávně nazývané „Daskabát“. V době kdy se zakládala ves Daskabát, byla v tomto místě již zaniklá ves s tvrzí Sedlec. Ves Sedlec se připomíná poprvé v r. 1359, kdy Marcinek ze Sedlce zajistil věno své manželce Katruši na dvoře v Sedlci. R. 1373 Petřík ze Sedlce zapsal věno své manželce Adličce na dvoře v Sedlci. R. 1397 převedl Jan z Lazník věno své ženy Anny 16 kop grošů, které měla v Sedlci, na Lazníky. Ještě v tomto roce veřejně oznámila Anna Janova ze Sedlce, že ji Vítek z Dobrčic vyplatil 25 kop grošů, které měla na dvoře v Sedlci a proto mu Sedlec dala. Bohuš ze Sedlce potom v r. 1406 prodal Vítkovi z Dobrčic celou ves. V r. 1415 Jakub z Dobrčic prodal Vlčkovi z Tučína ve vsi Sedlci 3 Svobodné Dvory a dvorec s lesy a příslušenstvím. Vlček z Tučína pak převedl věno své manželky Doroty 37 1/2 kop grošů z Tučína na polovici svého zboží v Sedlci. V r. 1418 se Sedlec dostal prodejem do vlastnictví pánů ze Žeravic a od nich pánům z Prosenic. R. 1481 koupil Prosenice i se Sedlcem Vilém z Pernštejna. R. 1494 hejtman markrabství Moravského, Vratislav z Pernštejna zapsal pustou ves Sedlec Janovi Mukařovi z Kokor. Později opět Sedlec získali páni z Pernštejna, kteří ji v r. 1548 za Jana z Pernštejna prodali Erasmovi z Bobolusk, pánovi na Veselíčku a od nich jej získal kapitolní velkostatek. Ves postupně zmizela a je zalesněna, jen po tvrzi zůstaly výrazné zbytky valů, příkopů a různé prohlubně v jádře tvrziště. Okrouhlé tvrziště je v lese v rovinatém terénu, nijak chráněné terénem. Ochranu zajišťoval jen val a vodní příkop. Šířka příkopu byla kolem 10 m a val kolem tvrze má výšku okolo 1 m. Jádro tvrze má kruhový tvar o průměru 15-20 m a oproti příkopu má výšku kolem 2 m. Výzkumem byla zjištěna dřevěná stavba o rozměrech 8x8 m. K tvrzi Sedlec se dostanete, když po projetí obce směrem na Lipník odbočíte vlevo po silnici do lesa. Po chvíli se dostanete pod dálnicím na volný prostor kde zaparkujete. Ke tvrzi se vydáte pěšky do lesíka vlevo, kde val a zvýšené jádro tvrze uvidíte ve vysokém lese při okraji lesa ve vzdálenosti asi 200 m kolmo k dálnici.