Otmuchów - kostel sv. Mikuláše a sv. Františka Xaverského
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Samotní Otmuchowané, tedy podle různých tištěných i elektronických průvodců, považují za největší ozdobu města zámek na návrším nad městem. Přece jen alespoň podle zevnějšku honosněji díky zářící fasádě působí pod zámkem stojící farní kostel sv. Mikuláše a sv. Františka Xaverského. V souvislosti se zámkem, který byl majetkem biskupů a arcibiskupů z Vratislavi (Wrocław, Breslau) je rovněž označován i jako katedrální (což i naznačuje jeho velkolepá dispozice). Původní kostel románsko-gotického založení je zmíněn r. 1261, kromě sv. Mikuláše byl tento původní zasvěcen sv. Hedvice (patronka Slezska) a sv. Stanislavu. Kostel prošel řadou přestaveb (15. století po vpádu husitů), další škody utrpěl ve 30-tileté válce. 17.5. 1690 bylo rozhodnuto o stržení zdevastované stavby a 16.10.1691 byl položen základ nového díla.
Samotná stavba byla dokončena poměrně rychle, asi za 3 roky. Architektem a zřejmě i stavebníkem byl Johann Petr Dobler z Vídně. Kostel má vrcholnou barokní dispozici, o výzdobu interiérů se podělilo několik umělců, Carl Dankwart (malíř), Johann Joseph Weiss a Johann Weinmann (sochaři, řezbáři). Malby na stropě a v lunetách znázorňují výjevy z života Ježiše Krista, sv. Františka Xaverského a Panně Marii. Postarnní kaple na severní straně kostela jsou zasvěceny Panně Marii. Obraz hlavního oltáře s postavou sv. Mikuláše je nejspíš dílem Leopolda Willmanna z r. 1696. Tento malíř vymaloval i některé další obrazy v kostele (Stětí sv. Vavřince, Koš sv. Františka, Stětí sv. Jana).
Mimo skvostných oltářů a obrazů stojí za pozornost i vyřezávané lavice (Weiss, Weinmann), či honosné varhany na kruchtě.
V roce 1945 byl kostel poničen při průchodu vojsk (beze střechy), naštěstí těžké ztráty byly rychle napraveny, velká rekonstrukce proběhla v l. 1978-80 a protože to do Otmuchówa není od Jeseníků (a Rychlebských hor) není zas tak daleko, kdo sem zabloudí, neprohloupí.