Oxford – Christ Church College (kolej Chrámu Ježíšova)

Jedna z nejmladších, ale zřejmě nejznámější kolej oxfordské univerzity (University of Oxford). Založil ji, jako „Kardinálskou kolej“, v roce 1524 kardinál lord Thomas Wolsey z Yorku. Součástí jejího založení bylo zrušení opatství svaté Frideswidy a Wallingfordského převorství. Od roku 1532 se kolej jmenovala po svém novém majiteli, králi Jindřichu VIII.

Součástí koleje je Klášterní Areál, jehož nejstarší část pochází z 9. století. Roku 1546 povyšuje Jindřich VIII. klášterní kostel na katedrálu nové diecéze v Oxfordu. Společná instituce katedrály a univerzitní koleje je pojmenována „Aedes Christi“, tedy Chrám (nebo Dům) Ježíšův.

Za občanské války v letech 1642-46 přebýval král Karel na koleji Christ Church a po válce a obnovení monarchie (r. 1660) byla College bohatě odměněna za svou věrnost panovnickému trůnu. Z těchto peněz bylo dokončeno největší oxfordské univerzitní náměstí, zvané „Tom Quad“. Jeho součástí je i Tom Tower, zvonice z roku 1682, kterou projektoval bývalý student, Sir Christopher Wren. Celý tento prostor působí ohromujícím dojmem.

K Tom Quad náleží i románsko-gotický drahokam Oxfordu, univerzitní katedrála. Ta byla původně normanskou raněgotickou kaplí z poloviny 12. století, poté převorským kostelem sv. Frideswidy. Současná katedrála byla postavena v letech 1160 – 1200 a její plný název, propújčený králem Jindřichem VIII., zní „Ecclesia Christi Oxoniensis Cathedralis“. Větší část katedrály můžeme považovat za stavbu pozdně normanskou.

Katedrála musí nadchnout všechny příznivce středověké architektury. Síťová klenba s volnými žebry (W. Orchand, r. 1500), velká rozeta, vitrážová okna z r. 1320, Lady Chapel s freskovou výzdobou, gotické náhrobníky a vějířová okna. Skutečným klenotem je vyřezávaná schránka z r. 1289, ve které jsou uloženy ostatky sv. Frideswidy, patronky města i university (dnes v podobě rekonstrukcí z 19. a 20. století). A také polychromovaná hrobka Lady Montacute ze 14. století.

Velmi Krásná je i nevelká Křížová chodba. Hlavní oltář je neogotický z r. 1881 (Brindley); varhany jsou moderní; postavila je v roce 1979 rakouská firma Rieger Orgelbau.

Až do 20. století se jednalo o nejmenší katedrálu v celé Anglii.

Samostatnou kapitolu si zaslouží Velký sál (Great Hall) a přístup k němu. Jedná se vlastně o menzu, tedy universitní jídelnu, dokončenou roku 1529 s cennými obrazy na stěnách a baldachýnovou klenbou nad okny. Tato místnost „hrála“ školní jídelnu v Bradavicích, tedy v příbězích o čarodějnickém učni, Harry Potterovi. K jídelně sice vystoupáme po schodišti vybudovaném v letech 1801 – 1804, ale nad ním se „vznáší“ nádherná vějířová klenba (1640-1683), svedená na středový sloup. Byla projektována Williamem Smithem už v 16. století, původně zřejmě pro stavbu věže nad Great Hall., a vyvolává dojem vesmíru.

K jistým úpravám kolejního komplexu, popř. k různým dostavbám, docházelo ještě i v průběhu 18. – 20. století. Za zmínku stojí např. novogotická čtvercová věž (G.F. Bodley, 1876-79), klasicistní budovy na náměstíčku Peckwater Quadrangle nebo vstupní „Luční bouda“ (Meadow Building z r. 1863), postavená v benátském stylu.

Kolej se také může pochlubit množstvím slavných studentů. Patří k nim i třináct britských premiérů; z nichž za nejobdivuhodnějšího je považován William Gladstone (19. stol.). Tohoto počtu nedosáhla žádná jiná kolej v Oxfordu ani v Cambridge.

K těm nejslavnějším studentům patřili dále zejména John Locke (britský filozof 17.-18. stol.), Robert Hooke („renesanční muž“, vynálezce např. teploměru a vodováhy), John Wesley (metodistický teolog 18. stol.), Robert Peel (britský ministr vnitra 19. stol., po něm jsou policisté nazýváni „bobíci“) nebo Richard Curtis (britský scénárista a režisér, mimo jiné Mr. Bean a Deník Bridget Jonesové). V roce 1930 zde krátce studoval i Albert Einstein.

Dnes tvoří akademickou obec koleje asi 450 studentů a 150 absolventů, přičemž od roku 1980 je kolej přístupná i pro studentky. Působí tady celosvětově uznávaný kolejní a katedrální sbor. Je zde Krásná knihovna, založená v 16. století i velmi cenná obrazárna. V její sbírce se nachází i obrazy Tintoretta nebo F. Lippiho a kresby A. Durera, L. da Vinciho nebo Verrochia.