Památník na Vítkově II.

Turistické cíle • Památky a muzea • Památník

Historie samotné stavby se datuje do roku 1882, kdy vznikl spolek, který chtěl zbudovat pomník Janu Žižkovi. Památník byl vystavěn v letech 1929-1932, avšak určen k poctě československých legionářů; znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda. Památník postupně začal upadat do zapomnění. Po roce 1989 byli všichni pohřbení odsud odvezeni, ale dlouho se hledalo konkrétní využití.
V roce 2001 se Národní památník na Vítkově stal součástí vládního usnesení o rehabilitaci a rekonstrukci některých památek spjatých s československými dějinami 20. století. Dostal se do správy Národního muzea, které začalo připravovat jeho rekonstrukci a rehabilitaci.
Po více než dvouleté rekonstrukci bude památník 29. 10. 2009 otevřen veřejnosti.

Současně s otevřením Památníku bude 29. 10. 2009 představena stálá expozice s názvem „Křižovatky české a československé státnosti", která zachycuje významné zlomy v našich dějinách 20. století, kdy se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu. Vzhledem k prostoru, který není příliš rozsáhlý, bylo vybráno pět důležitých mezníků: vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova a v roce 1938 a zániku Československa v roce 1939, obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat o tři roky později, vznik československé federace v roce 1968 a pád komunismu spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992.

Výstava "Hradní fotoarchiv" prezentuje stejnojmenný fotografický fond, který vznikl při tiskovém odboru Kanceláře prezidenta republiky, a nyní je odborně zpracován a zpřístupněn v Archivu Národního muzea. Hradní fotoarchiv obsahuje téměř deset tisíc fotografií, které jsou obrazovým svědectvím patnácti let první Československé republiky - výstava tedy představuje jen úzký výběr z celkového počtu. Zobrazuje prezidenta T. G. Masaryka při oficiálních i soukromých příležitostech. Digitalizaci fotoarchivu, na jejímž základě mohla být výstava realizována, a vydání stejnojmenné knižní publikace umožnila finanční podpora Grantové agentury ČR.

Výstava bude v Památníku instalována do 6. 7.2010

Otevírací doba od 1.4.2010:

Pondělí: ZAVŘENO
Úterý: 10.00 – 18.00
Středa: 9.00 – 18.00
Čtvrtek: 10.00 – 18.00
Pátek: 10.00 – 18.00
Sobota: 10.00 – 18.00
Neděle: 10.00 – 18.00

Vstupné 2010

Celý objekt: základní 110.-, snížené 60.-, rodinné 170.-, školní výpravy 40.-/os.
Expozice: základní 60.-, snížené 30.-, rodinné 90.-, školní výpravy 20.-/os.
Vyhlídka: základní 80.-, snížené 50.-, rodinné 130.- , školní výpravy 30.-/os.
Výstavy (nad základní vstupné): plné 40.-, snížené 20.-
Výklad: česky - 200.-, cizojazyčně - 500.-, filmování: 60.-, fotografování 50.-

Vstup na vyhlídku je z bezpečnostních ( spíše kapacitních ) důvodů omezen na 25 návštěvníků jednou za půl hodiny. Na vyhlídku se lze dostat pěšky po poměrně úzkém schodišti nebo výtahem.

Dostupnost:
- od křižovatky Ohrada (tram, bus) parkem po rovině cca 1400 m
- Florenc (bus 175,133) - stanice U Památníku zpět k muzeu AČR a vzhůru do kopce (náročné)
- Florenc (bus 175, 133) - stanice Tachovské náměstí, vzhůru vlevo cestou kolem tunelu do Karlína (nejkratší cesta)

Zdroj: http://www.nm.cz/sluzby-detail.php?f_id=7 a deník METRO