Památný Buk u trati v Pěčíně

Tento památný strom roste na křížení polní cesty se železniční tratí mezi Pěčínem a Rokytnicí v Orlických horách. Za památný strom byl tento buk lesní vyhlášen 28. 7. 1997 rozhodnutím Správy CHKO Orlické hory. Důvodem k vyhlášení bylo to, že strom je významnou krajinnou dominantou a dosahuje nadprůměrného vzrůstu a věku. Vyhlášené ochranné pásmo tohoto památného stromu sahá do vzdálenosti 15 m od kmene.

Nicméně již dříve byl buk vyhlášený za chráněný přírodní výtvor, a to usnesením Okresního národního výboru Rychnov nad Kněžnou ze dne 24. 11. 1980. Ovšem prameny říkají, že buk byl chráněný už od 40. let 20. století. A dokonce můžeme říci, že je chráněný už od časů stavby zdejší železniční tratě z Doudleb do Rokytnice (1906). Buk jí totiž měl ustoupit, přesněji řečeno uvolnit místo svou smrtí. Železniční správa tehdy buk vykoupila od majitele pozemku za slušných 42 zlatých - vždyť už tehdy bylo stromu přes 150 let. Na přímluvu starosty se však podařilo trať posunout tak, že buk mohl zůstat stát. Dnes ho tak najdeme na samé hranici striktního ochranného pásma železnice, tedy cca 4 m od osy koleje. Z pohledu dnešních předpisů buk ohrožuje provoz na trati a proto ho lidé "drží na uzdě", což se podepisuje na jeho vzhledu. Přesto je buk nádhernou připomínkou toho, že při naplňování svých potřeb nemusíme přírodu nutně ničit. Dokázali to naši předkové, měli bychom to zvládnout i my.

Výšku tohoto stromu v roce 2009 změřili na 23 m a obvod kmene v roce 2023 na 710 cm. Zdravotní stav buku byl v roce 2009 vyhodnocený stupněm "silně poškozený". Tvar koruny je citelně poznamenaný řezem několika hlavních větví vyčnívajících nad trať. Dva z pahýlů jsou od listopadu 2022 zajištěny vazbou. Na částech s mrtvým dřevem jsou plodnice hub. Přesto větve dále obrůstají a strom i v lednu 2024 působí vitálním dojmem. Buk je označen podle zákonných požadavků tabulí se státním znakem, nechybí ani infotabulka se zajímavým životním příběhem stromu.

Buk lesní (Fagus sylvestris) se u nás vyskytuje přirozeně, a to zejména v lesích horských a podhorských, ale často i v pahorkatinách. Jako dominantní druh dokonce vystupuje z našich listnáčů nejvýše, pak již bučiny bývají vystřídány horskými smrčinami. Pokud bukový les roste na kyselých půdách, najdeme v podrostu jen minimum druhů bylin. Ale buk tvoří lesy i na úživných půdách, kde je situace opačná - to jsou tzv. květnaté bučiny. Bukové dřevo je pro svou výhřevnost velmi oblíbené jako palivové, ale zároveň pro svou tvrdost je často používáno i na kvalitní nábytek. Je jednolité s nevýraznou kresbou. Buková semena jsou důležitým zdrojem potravy pro lesní zvěř a jsou vcelku chutná i pro člověka. Podzimní procházky zlatavým spadaným bukovým listím jsou velmi zklidňující.

Památné stromy vyhlašují a chrání podle § 46 a 47 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny pověřené obecní úřady (tzv. obce II.), krajské úřady (velmi zřídka jen v přírodních rezervacích a památkách), správy NP a AOPK ČR. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. V jejich ochranném pásmu jsou zakázány jakékoliv pro strom škodlivé činnosti.

Záznam v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody má Buk u trati pod kódem 101445.