Rokytnice v Orl. horách - Niemojów - Lesica - Mladkov
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Rokytnice v Orl. horách, nádraží | Asfalt | 0,0 km | ||
Začneme u nádraží, kde je možné o víkendu zajít i do muzea Výtopna (foto 1 a 2). | ||||
Rokytnice v Orl. horách, náměstí | Asfalt | 0,4 km | ||
Z náměstí (foto 3 - 5) pokračujeme po zelené a modré značce nejprve ke koupališti a Rokytence, od ní naopak vzhůru nad město (foto 6 - 8). | ||||
Rozcestí Nad Rokytnicí | 1,5 km | |||
Opustíme modrou značku, se zelenou záhy vstoupíme do lesa stylem z kopce - do kopce. Přejdeme potok Hvězdná (foto 9) a Horský potok s minirybníčkem (foto 10). | ||||
Pod Zadním vrchem | 4,4 km | |||
Rozcestí s červeně značenou hřebenovkou (Jiráskova cesta) se spoustou bunkrů (foto 11). My ale pokračujeme rovně po zelené do Bartošovic. Na konci lesa je hezký výhled, ale bohužel fotku nemám. Nám tady zrovna padla hustá mlha... | ||||
Bartošovice v Orl. horách, horní | Asfalt | 5,7 km | ||
Silniční úsek obcí. | ||||
Bartošovice v Orl. horách | Asfalt | 7,5 km | ||
Na návsi (foto 12 - 14) se k nám zleva přidává žlutá značka od Vrchní Orlice a ta nás dovede obcí (foto 15 a 16) na hraniční přechod do Polska (foto 17 a 18). | ||||
Hraniční přechod | 8,7 km | |||
Budete-li chtít vidět niemojówský kostel Nejsvětější Panny Marie (foto 21) a zříceninu zámku, vydejte se kousek vlevo po polské černé značce. Pak se zase vraťte stejnou cestou zpět k zájezdnímu hostinci přímo proti přechodu (foto 19 a 20). Kousek za ním je pak rozcestník. | ||||
Niemojów | Asfalt | 9,2 km | ||
Příjemná cesta po nefrekventované silnici (foto 22 a 23). | ||||
Lesica | 13,5 km | |||
Lesica je nekonečná vesnice, od jedné chalupy k druhé jdete kolikrát otevřenou - a krásnou - krajinou (foto 24). Centrem je luxusní sídlo jakoby z jiného světa, nad nímž se tyčí kostel (foto 25 a 26). Zde odbočíme ze silnice vpravo do kopce, do luk a lesů (foto 27 - 29). | ||||
Czerwony Strumień | 15,8 km | |||
V blízkosti potoka je to trochu divočina. Úzká pěšina je občas s překážkami (foto 30) a hlavně je to místy na holínky. | ||||
Zaniklá vesnice | 16,4 km | |||
Vede tudy polská naučná stezka, upozorňující kromě přírodních zajímavostí i na zbytky po zaniklé vesnici Rotenflüss (foto 31 - 34). Nad ní už je cesta pohodlná, byť stále do mírného kopce. | ||||
Hraniční přechod Petrovičky - Kamieńczyk | Asfalt | 18,3 km | ||
Od hraničního přechodu je hezký pohled do Polska (foto 35 - 37) i k nám (foto 38 - 41). Červená značka nás odtud dovede zčásti po silnici, zčásti zkratkami prudce dolů přes Petrovičky (foto 42 a 43) do Mladkova (foto 44 - 48). | ||||
Mladkov | Asfalt | 20,9 km | ||
A pokud jste závislí na autu, tak ještě pár set metrů k železniční zastávce (foto 49). | ||||
Mladkov, železniční zastávka | Asfalt | 21,7 km | ||
Konec trasy |
Z naší, tedy české strany známe Orlické hory docela dobře, a tak – když už se otevřely ty hranice – jsme si se ženou řekli, že se zajdeme podívat, jak vypadají hned za hranicemi s Polskem. A zjistili jsme, že skoro stejně jako u nás. Jen těch opravených chalup je tam méně a těch zbořených a zanedbaných trochu víc. Ale příroda je tam stejně krásná jako u nás.
Abychom se do Polska v rámci celodenního výšlapu dostali, sedli jsme ráno v Doudlebách nad Orlicí do motoráčku (doporučuji všem, odpoledne se sem zase z Mladkova vlakem pohodlně dostanete) a dojeli do Rokytnice v Orlických horách. Zde nás hned zaujalo otevřené muzeum Výtopna na nádraží (viz https://www.turistika.cz/mista/rokytnice-v-orlickych-horach-muzeum-lokalky). Moc fajn, stojí za návštěvu. Pak už vyrážíme po zelené značce přes kopečky do Bartošovic. Zde využíváme žlutou spojku k hraničnímu přechodu, kde jsme za pár minut. Překračujeme Divokou Orlici a jsme v Polsku v Niemojówě. Hned naproti je zájezdní hostinec se zajímavou výzdobou a kousek odtud vlevo po černé značce kostel a pak taky zřícenina zámku (fotky zde http://www.mapy.cz/turisticka?x=16.5578649&y=50.1747313&z=13&l=2&gallery=1&source=base&id=1714236).
Ještě si dovolím upozornit na jednu kuriozitu. Pokud při plánování tras využíváte fotky na mapy.cz, můžete narazit na tuto fotku – http://foto.mapy.cz/detail?id=166116. Směrník se zelenou značkou obsahuje čísla 2,5 a 4,2 km. Pohled na mapu ukazuje, že to je s prominutím blbost. Kde se ta čísla vzala? Jednoduše. Kousek za hostincem je rozcestník pro změnu polský a tam jsou ta čísla taky, jen s tím rozdílem, že je u nich h, tedy hodiny, což je docela rozdíl. Stane se, no...
Každopádně po té zelené se vydáme údolím Divoké Orlice do Lesice a je to příjemná procházka. Zčásti lesem, zčásti otevřenou krajinou, sem tam chalupa nebo její zbytky. Pak opustíme silnici a trochu se vyšplháme do kopečka, kde jsou krásné výhledy. Tedy my jsme z nich moc neměli, vybrali jsme si počasí mlhavé, ale očití svědkové ty výhledy potvrzují. Místo výhledů jsme si užili hub v následném lese, bylo jich hafo. Lesem se prochází i část naučné stezky podél Červeného potoka (Czerwony Strumień). Součástí naučné stezky je i po 2. světové válce zaniklá sudetská obec stejného jména, německy zvaná Rotenflüss. Od ní už pak stoupáme k hraničnímu přechodu pod Adamem (Petrovičky – Kamieńczyk) a po naší červené značce padáme přes Petrovičky do Mladkova na vlak.
Celá trasa měří asi 21,5 km. Je to sice styl „do kopce – z kopce“, ale nic prudkého a po pohodlných cestách. Čili náročnost nijak závratná. Jediný náročnější úsek je podél toho Červeného potoka, tady bývá pěšina po zimě a po deštích silně podmáčená a i teď začátkem října jsme ocenili kvalitní nepromokavé trekovky. Byly tu i koleje po kolech, ale ten necelý kilometr na kole mohl být docela masakr. Jinak ale jako cyklotrasa moc fajn.