Památný morušovník v Křemži

Staré stromy nabízejí nejen poutníkům stín, úkryt před deštěm či větrem, některým i zdroj energie na další cestu životem. Už staří Keltové měli ke stromům výjimečnou úctu, což můžeme dokladovat třeba tím, že Esus, jeden z jejich tří nejmocnějších bohů, byl kromě podsvětí patronem právě i stromoví. Staré stromy tedy oprávněně budí pozornost i v dnešním světě a leckdo se u nich rád na chvíli zastaví. Takovou příležitost nabízí i památný Křemžský morušovník na náměstí v jihočeské Křemži.

Tento památný strom roste přímo na náměstí vedle budovy městského úřadu. Můžete tedy k němu dojet snadno autobusem i autem. Od vlaku je to v pěkném počasí příjemná vycházka, protože nádraží Křemže se nachází v sousední Mříči (přes 2 km).

Za chráněný přírodní výtvor byl tento morušovník bílý vyhlášen 15. 11. 1990 vyhláškou ONV v Českém Krumlově spolu s řadou dalších stromů a chráněných území (např. s Dubem u Čertovy stěny, Lípou u jezu v Českém Krumlově nebo Třísovskou lípou). Už jako památný strom pak byl přehlášen 9. 10. 1994 rozhodnutím Správy CHKO Blanský les spolu s dalšími 17 stromy na území této CHKO (např. s Lípou Kapucínkou a Cisterciáckou lípou ve Zlaté Koruně, s Vlkaneckým dubem nebo Dobrkovickým dubem). Důvodem vyhlášení všech daných stromů bylo, že jde o krajinné dominanty dosahující nadprůměrného vzrůstu a věku. Tyto památné stromy mají ochranné pásmo vyhlášené ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm.

Křemžský morušovník je v dobrém zdravotním stavu. Protože má morušovník z jedné strany budovu a ze druhé opěrnou zeď a silnici, nemá moc prostor pro růst. Jeho větve se tak z velké části naklánějí nad silnici. Navíc má hned od povrchu půdy dva kmeny, po nichž se nahoru šplhá břečťan. Věk morušovníku je odhadovaný na více než 250 let. My jsme jeho kmenům v květnu 2021 naměřili obvod kmene 170 a 168 cm a výšku odhadli na 10 m. Oba kmeny jsou pro jistotu ukotveny přes ocelová táhla do země i vzájemně mezi sebou. U kmene je i označník se státním znakem, jak vyžaduje zákon.

Morušovník bílý (Morus alba) je známý především ve spojení s hedvábím. To se ale nevyrábí ze stromu. Výroba má původ ve východní Asii a prostředníkem jsou housenky motýla bource morušového. Se zánikem českého hedvábnictví za socialismu naštěstí morušovníky nezmizely a i dnes tak na řadě míst můžeme ochutnat jejich sladké plody. Ty vypadají jako ostružiny a zralé mají buď nažloutlou nebo tmavě fialovou až černou barvu. Nejsladší jsou ty, co vám už při sáhnutí zůsanou mezi prsty. I když se někdy udává, že všechny části stromu jsou pro člověka toxické, nejsou známé věrohodné důkazy. Takže se plody spotřebovávají jak k přímé konzumaci, tak na džemy a podobně. K hromadnějšímu sběru ale prosím využijte některé ze stromů nepožívajících ochrany jako památný strom. Dosáhnete-li ze země, tak ochutnat ale určitě doporučujeme.

Památné stromy jsou vyhlašovány a chráněny podle § 46 a 47 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Vyhlašují je pověřené obecní úřady (tzv. obce II.), krajské úřady (velmi zřídka jen v přírodních rezervacích a památkách), správy NP a AOPK ČR. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. V jejich ochranném pásmu jsou zakázány jakékoliv pro strom škodlivé činnosti.

Záznam v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody má Křemžský morušovník pod kódem 103058.