Panoší Újezd
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (14. stol.)
památná lípa malolistá
pomník padlým (1922)
roubenka
pomník pozemkové reformy (1932)
Jiný název objektu Velký Újezd
Při datu první zmínky a tedy v roce 1352 bylo ve vsi evidováno několik manských dvorců. Z toho vyplývá, že obec je staršího založení a pravděpodobně vznikla nedlouho po založení hradu Křivoklátu. Název obce pochází od manské povinnosti zdejších obyvatel, kteří byli vázáni službou panošů na hradech Křivoklát a Krakovec. Na přelomu 16. A 17. Století byl založen Nový Újezd a ves začala být nazývána Velkým Újezdem. V Panoším Újezdě je též dokládána tvrz. Některé prameny uvádějí, že v roce 1382 ji držel Oldřich z Vlčí Hory, neboť tvrz bývala nazývána Vlčí Horou. Jedná se však o tvrz, která s pozdější tvrzí nesouvisí a je uvedena pod samostatným heslem. Tvrz v Panoším Újezdě byla vystavěna Slepotickými ze Slepotic po roce 1629. Budova sama je prvně písemně zmíněna až v roce 1694, kdy ji zakoupil Max Rudolf Mund, který však v roce 1702 prodává tvrz Vančurům. Od nich roku 1721 získali stavbu Nosticové. Za jejich držav tvrz zaniká a naposledy je uváděna v roce 1729. Její přesnou lokaci dnes nedokážeme zcela přesně určit, ale s největší pravděpodobností stávala u hospodářského dvora, jak bývalo zvykem. V roce 1834 byla ves přikoupena Fürstenberky opět ke křivoklátským statkům. Zdejší, původně gotický kostelík Nanebevzetí Panny Marie, který je ve 14. Století uváděn jako farní, byl v průběhu husitských bouří zničen. Po následně obnově přečkal do 30-ti leté války, kdy opět podlehl řádění vojsk. Jeho současná podoba pochází z přestavby v roce 1718. Pomník z roku 1932 ležící u obce připomíná pozemkovou reformu. Na jižním okraji obce se nachází i památná lípa malolistá, která dorostla do výšky 15 metrů a obvodu kmene v prsní výši 210 cm. Obcí neprochází žádná z TZN a proto je k přístupu nejvhodnější silnice ze Slabců do Lubné. Lze též využít silnici z Rousínova do Všetat.