Vyhlídka z Třemše (Zábřežská vrchovina)
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Vyhlídka
Zábřežská vrchovina nepatří k oblastem, kam se turisté vypravují kvůli dalekým výhledům. V tomto ohledu je přímo k této činnosti uzpůsoben jen nejvyšší vrchol, čili Lázek, který je opatřen rozhlednou. Kdo na něm v poslední době byl ovšem o účelnosti rozhledny může s úspěchem pochybovat. Okolo stojící stromy ji už dosti překonaly, naštěstí se dá ale vrchol obejít a z luk a polí na temeni je pořád slušný rozhled.
Naštěstí sem tam se dá najít nějaké vyhlídkové místo i jinde. Jedno z nich je při cestě mezi Pivonínem a Drozdovem na žluté TZ. Asi 1,5 km za Pivonínem lze narazit u cesty na dvojici vzrostlých lip, které ukrývají velký dřevěný kříž s plechovým mučedníkem. Kamený podstavec bez vršku naznačuje, že původně tu stál bytelnější křížek, který ale vzal z části za své. Díky poloze v poli, dnes spíš pastvině je už od křížku slušný výhled ale jen na jihovýchod, tedy na přilehlou část Zábřežské vrchoviny zhruba nad údolím Moravské Sázavy. Je to ta část vrchoviny, která se táhne k jednomu hradu, podle které se této části říká Mírovská vrchovina. Vylezeme-li od křížku kousek do kopečka (na vrcholu najdeme zeměměřičské tyče) otevře se nám výhled daleko širší. Jedná se o nižší vrchol nedaleké Třemše (547m). Zatímco vyšší vrchol je zalesněný, nižší (asi 507m) je zcela holý, kolem je louka nebo pastvina. Kromě severozápadního obzoru je otevřen tedy více než ¾ výhled na celý obzor. Nejvyšší dominantu celkem logicky tvoří nejbližší vysoké pohoří, tedy Hrubý Jeseník, v podstatě vidíme celou Velkou hřebenovku někde od sedla po Ztracené kameny, včetně Pradědu. Nejširší část východu až jihovýchodu zabírá údolní niva Moravy – Mohelnická brázda. V popředí vylézá z vršků lom u Růžového údolí, kousek dál okraj Zábřeha (mlékárna). Obrovský trojúhelník patří lomu ve Vítošově. Při dobré viditelnosti za lomem vidíme větrníky nad Šternberkem. Kloužeme-li dál k východu na bližších svazích Úsovské pahorkatiny dobře rozeznáme samotný Úsov, vzdálenější hřeben patří Nízkému Jeseníku. Celkem dobře se dá rozeznat Svatý kopeček (to už je skoro 50km). Zhruba na stejné úrovni v nížině se dá odhadnout Olomouc – podle výškových budov. A dál na obzoru vrchy Hostýnské. To už je přes 70km. Panorama pokračuje k jihu až jihozápadu blízkými vrcholy Zábřežské (nebo Mírovské vrchoviny) s nejvyššími body na Kančím vrchu (613m) a Holým vrchem kolem Křižanova.
Na vyhlídce najdeme lavičku, což naznačuje, že místo s vyhlídkou je všeobecně známé a vyhledávané k odpočinku a pokochání.