Pecka

Mestečko Pecka v okrese Jičín sa nachádza v členitej a kopcovitej krajine medzi Novou Pakou a Dvorem Králove. Nachádza sa nad potokom Javorka, severovýchodne od mesta sa vypína vrch Homolka, západne je prírodný park Sýkornice a chránené územie Novopacký vodopád.

Priamo nad mestom sa nachádza zrúcanina hradu Pecka zo začiatku 14. storočia, ktorý nesie rovnaký názov.

Mestečko má približne 1300 obyvateľov a leží vo výške 407 metrov. Jeho pokojné a malebné prostredie a mierne kopcovitý terén s romantickým okolím láka počas celého roku k podnikaniu rôzných výletov. Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1322. Obec vznikla ako Podhradská osada gotického hradu a nesú spoločný názov. Roku 1382 obec povýšili na kráľovské mesto. Ďalšie roky prinašali mestu rozvoj v remeselníckej výrobe a v obchode. Pracovali tu kováči, murári, tesári, plateníci, hrnčiari, kolári a iní. V 16. storočí vybudovali pri meste v blízkych liečivých prameňoch s liečivými účinkami kúpele, ktoré boli navštevované ešte v 30. rokoch minulého storočia. Dokladom o bohatej historie mesta sú zachovalé kultúrne pamiatky.

Najvýznamnejší je kostol sv. Bartolomeja. Prvá písomná zmienka o kostolu je z roku 1384, kedy pôvodný zrejme drevený kostol nahradili novým kamenným. Dnešný kostol postavili v rokoch 1751 - 53. Na kostole sa prejavili vlivy končiacého baroka a začínajúceho klasicizmu. Dolná obvodová časť kostola je obložená naružovelým pieskovcom miestného pôvodu. Na obvodových stenách je osadená i krížová cesta Ježiša Krista. Loď kostola je 21,15 metra dlhá a 12,90 metra široká, jej výška je 12 metrov. Fresky sú dielom českého maliara Václava Kramolína a sú oslavou sv. Bartolomeja. Hlavný oltár je z roku 1680. Obraz na oltáre je výjav z umučenia sv. Bartolomeja pochádza z polovice 18. storočia a z tejto doby je i kazateľnica, krstiteľnica a drevené lavice. Pôvodné jednofarebné jednoduché skla okien kostola nahradili v roku 1895 vitražnými s obrazmi sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Aloisie a sv. Filomény. Roku 1895 hahradili i pôvodné barokové varhany novými a došlo i k výmene dlažby kostola. Pod dlažbou sú dve hrobky s ostatkami duchovných. Kostol patrí medzi klenoty z obdobia baroka vo východných Čechách. Na kostole je pomníček miestného rodáka Josefa Štemberky, lidického farára, ktorého umučili nacisti.

Medzi ďalšie pamiatky mesta patrí i morový stĺp na námestí s ôsmymi sochami svätých od F. Petrše. Ranne baroková je i fontánka z roku 1720. Popri niekoľkých meštianských domov z prvej polovice 19. storočia sa dochovala rada zrubových chalúp, ktoré reprezentujú ľudové staviteľstvo tohto regionu. Pomník pred školou z roku 1921 pripomína pamiatku Krištofa Haranta. Niekoľko hodnotných sôch sa nachádza v mestečku a v okolí hradu.

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 23 B2

kostel sv. Bartoloměje (1603)

hrad

pomník Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

křížový kámen

První zmínka o objektu 1322

V kterém období byl původní hrad založen, dnes nedokážeme s jistotou určit. Prvně je však doložen v roce 1322, kdy jej držel vladycký rod ze Železnice. Z tohoto rodu vzešlý Budivoj začal užívat zdejšího predikátu a tak se domníváme, že hrad byl založen počátkem 14. století. Léta zde poměrně pokojně plynula až do roku 1432, kdy k Pecce přitáhlo husitské vojsko. Obléhání se protáhlo až do roku následujícího a tehdy byl uzavřen mír mezi oběmi stranami. V roce 1464 přešla Pecka dědickými právy do majetků pánů z Rožmitálu jimiž je o 11 let prodána Hořickým z Hořic. Tito majitelé zahájili celkovou přestavbu hradu, která se protáhla až do roku 1482. Novostavbu drželi Hořičtí až o roku 1515, kdy začíná rychlejší sled střídajících se majitelů. Tak zde můžeme vystopovat Libáky z Radovesic, Kutnauery z Kutnova, Kapouny ze Svojkova, Litoborské z Chlumu a roku 1543 Škopky z Bílých Otradovic. Poslední uvedený rod se pustil do rozsáhlejší přestavby celého objektu, který již nevyhovoval potřebám tehdejší šlechty. Po přelomu 16. a 17. století získal část hradu známý Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Druhou část získal až v roce 1612 přičiněním své manželky Anny Salomeny. Kryštof Harant patřil mezi nejvýznamnější osoby své doby. Byl znám jako hudebník, spisovatel a také cestovatel. Nicméně ani tato slovutnost nezabránila tomu, že byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze pro účast ve stavovském povstání. Anna Salomena, která tak přišla o manžela věnným způsobem přinesla Pecku do majetků Harantova přítele Heřmana Černína z Chudenic. Již v roce 1624 však Albrecht z Valdštejna donutil Annu k prodeji Pecky, kterou o něco později převedl do majetků kartuziánských mnichů ve Valdicích. Mniši se pustili do stavební úpravy hradu a drželi zdejší panství do roku 1782, kdy byl řád zrušen. Pecka se stala majetkem náboženského fondu odkud ji vykoupili v roce 1821 Trautmannsdorfové. Ti spojili zdejší zboží s panstvím Kumburk -Úlibice a hrad zanedbávali. V roce 1830 větší část hradu vyhořela a hrad se pozvolna hroutil. Tento stav trval až do roku 1921, kdy zříceninu získalo městečko Pecka, které pozvolna začalo hrad udržovat. Dnes je hrad upraven a s pravidelnou prohlídkou. V místnostech lze spatřit mnoho památek po Kryštofu Harantovi, který s Heřmanem Černínem provedl několik dalekých cest do Benátek, Egypta a dalších míst. Budovy jsou vesměs upraveny a jen několik zdí bylo zanecháno ve stavu zřícenin. Zajímavou součást prohlídky tvoří i sklepní expozice mučírny. Kamenný kostel v obci byl v roce 1603 vystavěn na místě původní dřevěné stavby. Směrem ke Dvoru Králové, asi 1 km jihovýchodně od Pecky, je umístěn zajímavý křížový kámen neobvyklého tvaru. Peckou prochází červená, modrá, zelená a žlutá TZN. Červená přichází od Nové Paky, ale míří přes Štikov a Stupnou. V Pecce se stáčí severovýchodním směrem a pokračuje dále do Borovničky.Žlutá TZN přichází do Pecky od Dolního Javoří. Pokračuje dále severním směrem k Borovnici a přes Čisteckou hůru do Čisté.