Petřínská rozhledna aneb pražská Eiffelovka na vrchu Petřín v Praze

Turistické cíle • Rozhledna

Fotografie (14) • Foto: Bubinga

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Při návštěvě Prahy jsem se šel projít z Malé Strany do Petřínských sadů. I když jsem neměl jasný cíl, pořád mne to táhlo směrem nahoru. Před sebou jsem viděl jednu z nejznámějších dominant hlavního města, Petřínskou rozhlednu, která je občas přezdívaná jako pražská Eiffelovka. Také se jí říká Petřínská stará dáma a patří mezi nejvýznamnější památky hlavního města.

Šedesátimetrová rozhledna (63,5 metru) se tyčí nad Malou Stranou a nabízí tak nádherný výhled na Pražský hrad, na kroutící se Vltavu mezi pražskými mosty ale i na další dominanty Prahy. Za jasného počasí se nabízí daleký rozhled po Čechách. Na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš, severním směrem lze spatřit horu Říp a České středohoří, na jihovýchodě rozhled trochu omezují Brdy.

V roce 1889 byli členové Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži. Zde je nadchla slavná Eiffelova věž a rozhodli se vytvořit podobnou dominantu v Praze. Hned v příštím roce byla vypracována projektová příprava a zajištěny potřebné prostředky. Rozhledna byla postavena v roce 1891 pro Zemskou jubilejní výstavu. Práce započaly 16. března, slavnostní otevření se událo 20. srpna. Stavba pětkrát menší napodobeniny Eiffelovy věže byla realizována podle návrhu arch. Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny.

V roce 1948 byl na plošinu rozhledny umístěn televizní vysílač a učiněny první pokusy s televizním přenosem. V době následující se televize stala prioritou a rozhledna přestala být udržována. Začala chátrat, a proto musela být mnoho let pro veřejnost uzavřena. V 80. a 90. letech započaly opravy. V roce 1998 bylo zahájeno osvětlování rozhledny v noci.

Základna rozhledny se nachází v nadmořské výšce 324 metrů, prosklená vyhlídková galerie o 53(55) metrů výš. Základy jsou hluboké 11 metrů, ocelová konstrukce vážící 175 tun. Jádrem konstrukce věže je osmiboký tubus, v němž je umístěn výtah. Na vnější straně se vinou dvě točitá schodiště s 299 schody. Jedno slouží pro chůzi nahoru, druhé pro ty, kteří sestupují.

Na Petříně a v okolí je mnoho zajímavých věcí. Zde uvádím několik odkazů na místa, která jsem navštívil, a líbilo se mi tam:

- magický vrch Petřín:https://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin

- Kampa:https://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-po-ostrove-kampa

- katedrální chrám sv. Vavřince:https://www.turistika.cz/mista/katedralni-chram-sv-vavrince-na-petrine

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:https://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

Foto: Bubinga

- Mariánský sloup na Staroměstském náměstí:https://www.turistika.cz/mista/mariansky-sloup-v-praze-na-staromestskem-namesti

- zajímavá kašna:https://www.turistika.cz/mista/kasna-terezka-na-marianskem-namesti

- socha Panny Marie:https://www.turistika.cz/mista/socha-neposkvrnene-panny-marie-a-socha-panny-marie-z-exilu

- dělostřelecké salvy:https://www.turistika.cz/mista/navsteva-prahy-delostrelecke-salvy

- hladová zeď:https://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze

- Staroměstské náměstí:https://www.turistika.cz/mista/staromestske-namesti-v-praze

Foto: Bubinga

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Podobné příspěvky

Petřínská rozhledna

Petřínská rozhledna - historie Petřínské rozhledny

Petřínská rozhledna aneb jak to celé začalo. Roku 1889 se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Výprava se pro ně stala nezapomenutelným zážitkem a největší dojem na ně samozřejmě učinila Eiffelova věž. A tak se v jejich hlavách zrodila myšlenka dát Praze možnost poznat stejnou závrať, jakou oni sami prožili a plány na stavbu Petřínské rozhledny (české obdoby Eiffelovy věže) byly na světě.
Jako místo pro stavbu Petřínské rozhledny byl vybrán nejvyšší pražský vrch Petřín, odkud se dala přehlédnout větší část českého království. Do společné pokladny bylo vloženo 1031 zlatých, což byl ovšem jen zlomek odhadnuté ceny tohoto monumentu. Ta činila celých 32 000 zlatých. Pro účel sbírky byl mezi turisty vybrán ten nejvýmluvnější - Dr. Kurz, aby oslovil českou veřejnost a dostatečně ji pro Petřínskou rozhlednu nadchl.

Dr. Kurz tedy sepsal vizionářský článek, jež vyšel v předním německém listu Der Politik, pod titulkem "Petřínská rozhledna, obrázek z blízké budoucnosti Prahy." Ve futuristickém tónu v něm Prahu vylíčil jako moderní město, jehož obyvatelé se budou procházet po vlastní velké české výstavě, načež si volným krokem moderních lidí zajdou na Petřínskou rozhlednu. Ve svém vizionářství se dal strhnout natolik, že Praze předpověděl i vlastní lanovku, která by je k rozhledně měla dopravovat a nakonec připojil i šibeniční termín: Petřínská rozhledna za pouhý jeden rok!
Našlo se sice několik pochybovačů, kteří považovali článek za vtip a podezření budilo i jméno hlavního návrháře konstrukce, inženýra Františka Prášila, většinu národa ale Petřínská rozhledna nadchla a začala se upisovat na podílové listy v hodnotě 50 zlatých.

16. března roku 1891 byl učiněn první výkop a Petřínská rozhledna začala boj s časem. K urychlení prací například museli pomocníci pod rozhlednou nahřívat nýty k sesazování dílů, které pak házeli nahoru konstruktérům, jež je zachycovali kleštěmi. Práce byly ukončeny už 2. července, tedy za necelé čtyři měsíce, což byl úctyhodný výkon při porovnání práce na Eiffelově věži, která trvala celé dva roky. A to ani nesrovnáváme moderní elevátor s plynovým pohonem použitý na rozhledně s tehdy docela všedními hydraulickými výtahy, které fádně pumpovaly na pařížském kolosu. Jediným problémem se mohlo jevit, že petrolejovou lampu, sloužící k osvětlení výtahu Petřínské rozhledny, neustále zhasínal průvan.

20. srpna roku 1891 byla Petřínská rozhledna slavnostně otevřena. Celý Petřín byl zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny zavlál červenobílý prapor. O celých sedmnáct nadmořských metrů výše, než u Pařížské konkurentky! Sen českých turistů se naplnil. Spolu s rozhlednou byla dokončena i vysněná lanová dráha na vodní pohon a o rok později bylo na petřínský vrch instalováno magické zrcadlové bludiště. V současnosti můžete v suterénu rozhledny shlédnout výstavu věnovanou českému géniovi Járovi Cimrmanovi "výstava Věže v Merkuru", která trvá do 30. 3. 2014.