Petřvald – Pomník Aloise Vicherka

Od 24.6.2017 zdobí prostranství vele zdejší radnice vcelku nenápadný, ale originálně řešený pomník, který připomíná zdejšího rodáka, generála Ing. Aloise Vicherka. Autorem je sochař Mgr. A.M. Kuchař. Vcelku jednoduchý pomník se skládá ze dvou částí, mírně rozšiřující se hranolová část nese základní údaje o zdejším rodákovi, vystupující oblá část (připomíná směrovku letadla) pak poukazuje na fakt, že Alois Vicherek byl i průkopníkem čs. letectví.

V Petřvaldě se narodil 20.6. 1892 v rodině havíře jako jeden z celkem dvanácti dětí. Od mládí projevoval dobré výsledky v učení, vyučil se zámečníkem, v Brně pokračoval na průmyslovce. Nastoupil jako konstruktér v Orlové. Za 1. světové války narukoval do Uničova, přeběhl frontu do ruského zajetí, stal se legionářem a účastnil se bojů na Sibiři.

Z nařízení M.R. Štefánika byl přemístěn k 1. leteckému oddílu v Omsku, po skončení války zamířil do Chebu a posléze do Prahy. Brzy se stal špičkovým leteckým akrobatem. Stal se držitelem několika čs. i mezinárodních leteckých rekordů své doby. Pomník připomíná právě rekord na uzavřené trati kdy ve dnech 6.–7. června 1928 uletěl vzdálenost 2500 km za 19:53 hodin (kruh). Použil tehdy skvělé letadlo Avia BH-11b, které poháněl motor Walter 60HP. Méně úspěšný, nicméně uznaný byl rekord na přímé trase do ruského Omsku, kdy havaroval u města Spassk po vzdálenosti 2011 km (druhá čára na pomníku).

V letech 1930–38 byl velitelem celého československého letectva. Po okupaci odešel do zahraničí, v roce 1940 velel čs. pilotům ve Francii, po porážce se přesunul do Velké Británie, kde působil v podobné pozici, na sklonku války (březen 1945) vele letcům, kteří přicházeli po boku sovětské armády. Dosáhl hodnosti divizního, později sborového generála (nebo brigádního). Poněkud problematický je jeho postoj po únoru 48. Přiklonil se na stranu komunistů a nevystoupil proti pronásledování svých kolegů ze západní fronty. Nicméně i on byl koncem roku 1948 odvolán z velitelských funkcí na nižší post náčelníka Vojenského vědeckého ústavu, po roce 1950 pak laborant podniku Regula. I on byl několikrát vyšetřován Stb.

Zemřel 15.1.1956 v Praze. Přes poněkud rozporuplný závěr kariéry je fakt, že byl nositelem řady vyznamenání tuzemských i zahraničních.

Po generálovi je pojmenováno i celé náměstí u radnice, kde pomník (a radnice) stojí.