Pisa – sakrální památky perly Toskánska (Monumenti religiose)

Pro mnohé to možná bude překvapivé zjištění, ale devadesátitisícové město Pisa v žádném případě není totéž, co šikmá věž a Náměstí zázraků (Piazza dei Miracoli). Nebo - lépe řečeno - všechny úžasné stavby na tomto „unescovém plácku“, nazývaném rovněž Piazza del Duomo, tvoří pouze špičku ledovce, tvořeného neuvěřitelným množstvím pozoruhodných pamětihodností, na které v Pise narazíme opravdu na každém kroku. Ale pokud se nepřizpůsobíme pouze základnímu programu téměř všech cestovních kanceláří do Pisy směřujících, čeká nás opravdu „spanilá jízda“. V tomto příspěvku si zkusíme o městě slavného uměleckého rodu Pisano a metropoli stejnojmenné provincie prozradit alespoň to nejzákladnější, například fakt, že Pisa byla podle legendy založena uprchlými obyvateli bájné Tróje, resp. jejich skupinkou, původně pocházející ze stejnojmenného města na řeckém Peloponésu. Nabízí se však i název původu etruského nebo starořímského.

Jak již bylo naznačeno, na Náměstí zázraků se nachází hlavní pisánské stavby, ale o tomto náměstí již na Turistice obsáhlý článek je (https://www.turistika.cz/mista/pisa-namesti-zazraku-piazza-dei-miracoli). Samozřejmě, že bez návštěvy románské katedrály (slavný bronzový portál sv. Ranieriho od Bonanno Pisana nebo kazatelna Giovanni Pisana) a 56 metrů vysoké zvonice z 12. století, která se naklonila hned deset let po začátku výstavby, to prostě nejde. Samozřejmě, že hřbitov Santo Campo je naprosto úžasný, a baptisterium sv. Jana zůstává největší křtitelnicí v celé Itálii. Jedná se o památky velice slavné a jistě i zajímavé. Ale ne každý např. ví, že šikmé věže má Pisa dokonce tři. Krom té nejznámější ještě zvonici kostela sv. Mikuláše na předměstí Santa Maria (nábřeží Lungarno Pacinotti) a silně nakloněnou zvonici kostela San Michele degli Scalzi (ve východní části města). Město však charakterizují nejen významné památky, ale také uznávané univerzity (Universitá di Pisa, Scuola Normale Superiore, Scuola Superiore Sant'Anna nebo Consiglio Nazionale delle Ricerche), výzkumné ústavy a důležité letiště nazvané Galileo Galilei.

Pisa bývala ve své historii městským státem, velkým přístavem i epicentrem dvou velkých zemětřesení. Jejím znakem je pisánský kříž, znakem provincie pak orel.

Neskutečnému množství zdejších pamětihodností vévodí – celkem jednoznačně a nepřekvapivě – památky sakrální, zejména ty z Náměstí zázraků. Takže na prvním místě musíme zmínit zdejší katedrálu Nanebevzetí Panny Marie neboli Dóm. Jedná se o pětilodní románskou basiliku s trojitou příčnou lodí, která byla postavena v letech 1063 až 1118. Její současná podoba je výsledkem popožárové rekonstrukce z let 1597 až 1604. Vedle ní se nachází baptisterium sv. Jana Křtitele, což je velká křestní kaple s přízemím z roku 1152, gotickým patrem z let 1250-1294 a kupolí, dokončenou v roce 1358.

Za návštěvu však stojí také kostel sv. Františka (Chiesa di San Francesco), navržený Giovannim di Simone a postavený v roce 1343. Jedná se o jednolodní klášterní kostel se samostatně stojící zvonicí a pozoruhodnými díly mistrů, jakými jsou Jacopo da Empoli, Taddeo Gaddi nebo Santi di Tito. Pozoruhodný je také kostel San Frediano, nejstarší kostel v Pise, pocházející z roku 1061. Tento – dnes univerzitní – kostel je trojlodní bazilikou s krásnými freskami, obnovenými v 16. století, a s díly Domenica Passignano, Aurelia Lomiho a Rutilia Manettiho. Chrám sv. Mikuláše (Chiesa di San Nicola) pochází nejpozději z 1097 a v letech 1297 až 1313 byl pro augustiniány rozšířen, pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Pisana. Osmiboká zvonice pochází z II. poloviny 13. století a pozoruhodné zde jsou hlavně dřevěné plastiky Giovanniho a Nina Pisana nebo Zvěstování od Francesca Valdambrino.

Perlou perel je v Pise – nejen pro autora tohoto článku – malý bílý nábřežní kostelík Santa Maria della Spina z roku 1230. Jeho dnešní podobu vytvořil v roce 1325 stavitel Francesco Lupo, a jedná se bezesporu o jeden z „majstrštyků“ italské gotiky. Vysoce ceněný a bohatě zdobený kostel se nachází nedaleko mostu Ponte Solferino a v 19. století vlastně přestal existovat. Byl totiž celý rozebrán, jeho jednotlivé kameny byly očíslovány a kostel byl následně znovu sestaven nad původním „staveništěm“, aby byl chráněn před povodněmi.

Pozoruhodný je jistě rovněž románsko-gotický trojlodní kostel San Michele in Borgo, který je tak trošku zmenšeninou zdejší mariánské katedrály. Byl postaven v období 11. až 17. století. Podobě tohoto chrámu dominuje typicky pisánské arkádové sněhobílé průčelí, pocházející ze 13. a 14. století.

Dalších kostelů i bývalých klášterů v Pise najdeme dost a dost. Nechybí, samozřejmě, ani chrámy hřbitovní, židovská synagoga nebo islámské kulturní centrum, ale my zmíníme už jen dva kostely, které jsou si také celkem podobné. Tím prvním je kostel San Paolo Ripa d'Arno, který byl postaven kolem roku 952 a nachází se na stejnojmenném náměstí v jihozápadní části města. V polovině 12. století byl kostel rozšířen do podoby románské katedrály a o další dvě století později dostal tento chrám průčelí, jehož podobu navrhl Giovanni Pisano. Interiér vyzdobili svými freskami Buonamico Buffalmacco a Turino Vanni. Druhý kostel je zasvěce sv. Kateřině Alexandrijské, jeho současná podoba pochází většinově z konce 13. století a v jeho interiéru se najdou např. sochy Nicolo Pisana nebo malby, jejichž autory jsou Lippo Memmi a Fra Bartolomeo.