Písařov – Pomník světových válek

Jaká byly Velká válka z let 1914–18 pohromou se dozvídáme z četných pomníků a památníků, rozesetých po téměř celé Evropě. Ale protože se válce po nějaké době začalo říkat 1. světová, pomníky jejim obětem najdeme i v jiných světových končinách.

V našich zemích je pomníků skutečně mimořádné množství a výčty padlých občanů jednotlivých měst a vesnic jsou vskutku obsáhlé. To nakonec dokládá fakt, že spousta českých a moravských (ale vlastně i německých) obyvatel položilo vlastně zbytečně svůj život za císaře pána (a jeho rodinu).

V časech první republiky se na památku těchto padlých postavila řada pomníků, leckdy i pozoruhodné umělecké kvality. Nutno podotknout, že tehdy ještě tvůrci a autoři děl nebyli tolik ideologicky svázáni, jak má takový pomník obětem války vypadat. Ale hlavně co má na pomníku být.

K těm umělecky zdařilým pomníkům patří bezesporu pomník obětem světových válek v Písařově. Socha bojovníka, lámajícího okovy, je umístěna na kamenném podstavci v místě u hasičské zbrojnice zhruba na začátku horní části Písařova. Pomníku dodává na naléhavosti dnes již vzrostlý, poměrně zajímavě tvarovaný habr. Původně nesl pomník jména 50 místních obyvatel, obětí front a zákopů 1. světové války. Převážně jde o česká jména, což dokládá fakt, že ač v pohraničí, byl Písařov vždy převážně českou vsí. V roce 1947 byla na čelní stranu podstavce dodána deska se 7 padlými z druhé světové války. K těm nejzajímavějším jménům patří bezesporu místní učitel Jan Háječek, velitel partyzánského oddílu, který působil v Zábřežské vysočině (mj. samostatný pomník u Drozdovské pily).

Autorem sochy je akademický sochař Julius Pelikán (1887–1969). Rodák z Nového Veselí na Žďársku. Sochařství studoval v Hořicích v Podkrkonoší. Praxi se věnoval v Německu, posléze působil na přestavbě sv. Petra v Brně. V letech 19090–13 studoval na Akademii, mj. u Myslbeka a Štursy. Od konce studií žil v Olomouci. V roce 1915 byl povolán do armády, nicméně jeho prací byla výzdoba válečných hřbitovů v dnešním Polsku (Halič). Zřejmě i tato zkušenost se promítla v jeho tvorbě. (Platí o to i v pozdějším období, v letech 1942–45 byl internován v brněnských Kounicových kolejích). V roce 1967 obdržel titul zasloužilý umělec. Julius Pelikán je mj. otcem Jiřího Pelikána (novinář, politik, ředitel Čst, disident, italský poslanec).