Planá nad Lužnicí - kostel sv. Václava

Dominantou čtyřtisícového jihočeského města Planá nad Lužnicí je kostel sv. Václava, jehož současná podoba pochází z konce 18. století. Původně se však jednalo o gotický kostel, který byl postaven v roce 1357 a výrazněji poprvé upraven teprve roku 1666. Jedná se o poměrně jednoduchou jednolodní sakrální stavbu s pravoúhlým presbytářem a hranolovou průčelní věží. To nejcennější, co tento svatostánek nabízí, je – kromě vysoce kvalitně provedené věže - jeho interiér, který však zůstává, bohužel, většinou zrakům veřejnosti zcela skrytý.

Kostel a jeho okolí bývá často spojován se známým táborským sochařem Janem Vítězslavem Duškem. Ten je také autorem reliéfního zobrazení sv. Václava z roku 1939, umístěného nad severním vstupem do kostela (Václav zde jede na koni, v plné zbroji, se štítem s přemyslovskou orlicí u pasu a křížem na praporci), i pomníku obětí I. světové války, který se nachází v jeho těsné blízkosti.

Od května roku 1958 je tento kostel chráněnou kulturní památkou, stejně jako na protější straně ulice stojící fara, jejíž historie je v datech totožná s historií kostela.  

O historii a podobě kostela si na závěr ještě prozradíme alespoň to nejdůležitější.

Orientovaný kostel z poloviny 14. století (jeho fragmenty zřejmě dodnes skrývá kněžiště) byl ve století následujícím vyloupen a poškozen husity. Mezi jeho majiteli (správci) se následně vystřídali Šternberkové, Lobkovicové i strahovští premonstráti. K stavební úpravě kostela došlo v roce 1701, ke komplexní přestavbě pak roku 1796. Tehdy byl kostel rozšířen, zvýšen a zcela nově byla vybudována byla oratoř na severní straně kněžiště i věž v západním průčelí.  Někdejší hřbitov, rozkládající se kolem kostela, byl zrušen, stejně jako kostnice (pozdější márnice).

Současná interiérová eklektická výmalba pochází z přelomu 20. a 30. let minulého století. Z mobiliáře je potřeba upozornit zejména na oltářní obraz sv. Václava, který v roce 1900 namaloval Josef Mathauser, obrazy Václava Myslivečka i různé neobarokní sochy a doplňky.

Chrámová loď je obdélná a navazuje na ni zúžený pravoúhlý presbytář, k jehož severní straně byla přistavěna obdélná sakristie s oratoří v patře. Fasády jsou hladké a člení je pouze profilovaná římsa obíhající okolo celého kostela. Vzhledem k poloze kostela je východní strana presbytáře vyvedena do podoby falešného průčelí s trojúhelníkovým štítem, ve kterém je umístěn oválný obraz Madony s Ježíškem ve štukovém rámu. Na stěně presbytáře je pak obdobná barokní nástěnná malba představující na oblaku umístěného sv. Václava ve zbroji. Okna jsou pozdně barokní a ve štukové šambráně. Na západní straně je k lodi přistavěna pozdně barokní věž, kterou do dvou pater člení výrazná římsa. V její spodní části je umístěn hlavní vstup, v horní pak kruhový ciferník věžních hodin. Nad chrámovou lodí je střecha valbová, nad presbytářem sedlová se čtyřbokým sanktusníkem. Hranolovou věž završuje pozdně barokní cibulová helmice. Na severní straně k věži přiléhá oválná schodištní vížka.