Plzeň - Lobzy

Lobzy byly dříve samostatnou vsí východně od Plzně, na břehu řeky Úslavy.

Vznikly pravděpodobně již ve středověku, první dochované písemné prameny jsou z r. 1379, kdy šest zdejších dvorů bylo rozděleno mezi čtyři vlastníky. V r. 1543 zde bylo deset dvorů, jeden však tehdy vlastnilo město Plzeň. Střed vsi tvoří trojúhelníková náves s přilehlými převážně klasicistními usedlostmi. Nejvíce zaujme barokní, tzv. svobodnický dvůr čp. 1 s mansardovou střechou a pavlačí.

V 18. a 19. století se na pravém břehu řeky ve stráni těžil arkózový pískovec. Mezi roky 1845 a 1895 se na protějším břehu těžila kyzová břidlice, která se zpracovávala v hutích pod tratí.

Pravděpodobně proto zde koncem 19. století bylo vystavěno několik nových bloků domů - vznikly zde čtvrtě Petřín, Vyšehrad, Letná a Malá Strana. S přibývajícím počtem obyvatel bylo nutno vyřešit i vzdělávání nejmenších. V r. 1893 byla otevřena obecná škola, v r. 1895 dostaly děti novou budovu nedaleko od návsi. Ta se několikrát přistavovala a r. 1919 byla přistavena i měšťanská škola.

V letech 1905-1906 byl kousek od školy postaven pseudogotický kostel sv. Martina a Prokopa a dům pro katechetu. Mezi školou a kostelem byl v r. 1919 odhalen pomník lobezského rodáka Stanka Vodičky, který byl jedním z popravených vůdců Rumburské vzpoury.

V letech 1910 a 1911 byla provedena regulace řeky a došlo k zásadní změně krajiny. Meandr byl zasypán - vznikl tak menší rybník. Řeku překlenul železný most.

Od r. 1924 jsou Lobzy součástí Plzně. Správa sadů města Plzeň rozhodla v r. 1933 provést terénní úpravy vytěženého lomu ve svahu pod kostelem a školou a proměnit tuto oblast na park. Veškeré návrhy a řídící práce zde zajišťoval Valentin Čoček (1883-1953), který se vyučil zahradníkem a byl dokonce dvorním příručím v císařské zahradě v Schönbrunnu ve Vídni. Po 1. světové válce zůstal v Čechách a od r. 1919 pracoval jako sadovní asistent městských sadů v Plzni. Nechal si postavit vilu v ulici Nad Úslavou - nedaleko místa, kde se později zasloužil o úpravu parku. V Plzni později projektoval a řídil práce na rekultivaci pískovcových lomů na Košutce, v r. 1951 dokonce navrhl zřízení botanické zahrady. Je pohřben v Plzni na hřbitově u sv. Václava na Doubravce.

Po 2. světové válce se park přestal udržovat, na části se postavily bytové domy. Po r. 1990 byla provedena rekonstrukce parku, a tak dále slouží svému účelu. Pseudogotický kostel zachránila komunita Salesiánů v r. 1990, která se věnuje práci s dětmi a mládeží. Dnes je opravený kostel centrem kulturního dění v této oblasti a v domě katechety je komunitní centrum. Byla opravena i budova školy - tam je nyní Základní umělecká škola Bedřicha Smetany. V plánu je i oprava malého rybníčku nedaleko řeky.

Střed bývalé vsi byl r. 1995 vyhlášen za vesnickou památkovou zónu. V současné době přes Lobzy jezdí linka MHD. Za mostem na Rolnickém náměstí je zastávka autobusů č. 29, 30. V r. 2011 byla vybudována naučná stezka Údolím Úslavy, která zde má své 6. zastavení. Nechá se sem po ní dojet i na kole.

Jak je vidět, Lobzy mají co nabídnout, je zde oáza klidu kousek od rušného sídliště Slovan, Letné i Doubravky. Můžete se projít parkem, okolo řeky, nechá se dojít i na nedalekou střelnici, kde je otevřena restaurace - pravděpodobně jen v sezóně.

Časem ještě nějaké fotky přidám.