Polevsko

Údolní ves se sklářskou tradicí, ležící v pramenné oblasti potoka Sporka 3 km severozápadně od Nového Boru, je poprvé připomínána kolem roku 1400. První cechovní privilegia udělil zdejším malířům, rytcům a brusičům skla už v roce 1683 majitel panství Hroznata z Kokořova. V 17. století se tu usídlili skláři z Bavorska a Slezska, kteří pracovali v huti na svahu Klíče, na přelomu 17. a 18. století se Polevsko stalo také jedním z prvních středisek obchodu se sklem. V severozápadní části obce stojí Kostel Nejsvětější Trojice, postavený Petrem Pavlem Columbanim v letech 1716-18 a upravovaný ve 2. polovině 18. století. Barokní jednolodní stavba s hranolovou věží a cibulovitou bání stojí na vyvýšeném místě na svahu pod Polevským vrchem. Ve štítě na západním průčelí je nika se sousoším Nejsvětější Trojice, uvnitř je oltář z 19. století, pozdně barokní křtitelnice, varhany z doby kolem roku 1800 a stejně stará kazatelna, upravená v 19. století. U kostela je dosud používaný hřbitov s pseudogotickou hrobní kaplí, na kterém je i náhrobek skláře J. Kreybicha z poloviny 19. století. Ve hřbitovní zdi je vsazen barokní náhrobník z 18. století s reliéfem Nejsvětější Trojice, další náhrobník z roku 1793 je na zdi kostela. V obci je Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1838, u silnice stojí barokní socha P. Marie z roku 1746 a nad čp.14 socha Krista z roku 1736. Na hřišti u bývalé školy rostou duby, zasazené v letech 1902 a 1908. Ve střední části obce je ucelený soubor patrových roubených domů, na rozcestí v západní části Polevska stojí kaplička, postavená roku 1900 pro starokatolickou církev. Jihozápadně od obce je opuštěný čedičový lom se štěrkovnou, který byl v provozu už od poloviny 18. století. Nad vesnicí je vyhlídkový Polevský vrch s malým lyžařským areálem, v okolních lesích jsou vyznačeny lyžařské běžecké tratě. Přes Polevsko do Nového Boru táhla 21.5.1918 hlavní skupina účastníků Rumburské vzpoury, která zde zajala předsunutou hlídku z novoborského útvaru pohraničních myslivců. V Polevsku se kolem roku 1650 narodil sklářský mistr a zakladatel českého sklářského obchodu Jan Kašpar Kittel, který již koncem 17. století začal vyvážet sklářské výrobky do ciziny a v Čechách zavedl podle vzoru benátských sklářů výrobu čirého bezbarvého skla.