Poličanská štola
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
V údolí Vrchlice pod obcí Poličany na Kutnohorsku se nachází Poličanská štola (zvaná Denemarská). Spolehlivě vás k ní dovede červená turistická značka z Kutné Hory směřující k Velkému rybníku a do Malešova, rovněž jako i značení naučné Stříbrné stezky (jižního okruhu).
Z hornického hlediska se jedná o málo významné průzkumné dílo. Sto metrů dlouhá štola (některé prameny uvádějí i 150 metrů) sleduje na rudu velmi chudou poruchovou zónu. Štola je však velice vzácná z hlediska důlního měřičství a vývoje důlní kartografie. Je zakreslená na montánní mapě z roku 1534 a společně s freiberskou důlní mapou perkmistra Köhlera z roku 1529 je považována za nejstarší ve střední Evropě. Mapa, jejímž autorem je pravděpodobně báňský měřič Zikmund Prášek, je pozoruhodná nejen rokem svého vzniku, ale i vyspělou koncepcí vyjádřenou měřičskými principy a metodami používanými běžně až o 200 let později (měřítko, označení severu…). Na mapě jsou kromě půdorysného průmětu štoly uvedeny i geologické informace. Originál mapy o rozměrech 410 x 205 mm v měřítku 1:320 je uložen ve Státním okresním archivu v Kutné hoře.
Poličanská štola byla založena koncem 14. století. Tehdy byla pojmenovaná Denemarská podle zde pracujících dánských havířů. Ti při ražbě naráželi pouze na několik nevýznamných až jalových struktur. Přesto zde provoz pokračoval s velkými časovými přestávkami i v 15. a 16. století. V letech 1769 -1770 se průzkumné práce ve štole rozeběhly znovu. Ale potvrdily pouze již dříve zjištěnou nerentabilitu kutání. Během druhé světové války a krátce po ní byla štola využívána alespoň jako sklad střeliva pro geologický průzkum v okolí a zmáhání štoly svatého Antonína Peduánského.
Dnes je štola bez využití. Vchod do ní je opatřený železnou mříží a zámkem. Ten kdosi před námi odstranil, vstupu do štoly tak nic nebrání (stav ze začátku října 2016). Štola je zkraje zatopená.