Pomezí nad Ohří – kostel svatého Jakuba

Chebsko je zvláštní krajina, která se rozprostírá v kotlině řeky Ohře mezi Slavkovským lesem, Krušnými horami a Českým lesem. Na pravém břehu řeky, v místě kde se nachází vodní nádrž Skalka, leží jedna z nejzápadnějších obcí Česka. Mnohým je především známá jako silniční a železniční hraniční přechod. Po revoluci nahradili celníky a pohraniční stráž vietnamští obchodníci a provozovatelé nočních podniků.

Pomezí nad Ohří je také jednou z nejstarších obcí na CHEBsku. Jako sídlo je známa již v 11. století, i když první písemný záznam pochází až z roku 1322. Dnes se jedná o zemědělskou a především rekreační oblast. Od té doby, co byla vybudována nová silnice k hranicím s Německem, moc lidí do vsi nezavítá.

Kdo se přeci vydá po staré silnici č. 606, nemůže si nevšimnout zdejšího zajímavého kostela svatého Jakuba. Jedná se o cenný, původně románský objekt, který byl postaven v 10. století. Z nejstarších stavebních fází se zachoval chór a triumfální oblouk. Dnešní podoba kostela pochází z let 1798 až 1799, kdy se uskutečnila pozdně barokní přestavba.

Jedná se o cenný jednolodní kostel s odsazeným pravoúhlým presbytářem a předsíní u západního průčelí. Mohutná boční věž s polygonálním posledním patrem je zakončena cibulovitou bání. Kostel v současnosti není využíván k bohoslužbám. Jednak kvůli jeho technickému stavu, ale také proto, že zdejší farnost zanikla v roce 2003 sloučením s chebskou farností.

Zdevastovaný kostel byl převeden na obec, která provádí jeho rekonstrukci. Objekt je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Sv. Jakub zvaný též Větší nebo také Starší byl jeden ze 12 apoštolů a společníků Ježíše Krista. Zemřel mučednickou smrtí jako první z apoštolů. Byl popraven setětím roku 44 v Palestině.
Ostatky sv. Jakuba velkého jsou uloženy ve španělském městě Santiago de Compastello. Po Svaté zemi to bylo nejproslulejší poutní místo ve středověku. Svatý Jakub se pro Španěly stal něčím takovým jako pro nás svatý Václav. Poutě ke hrobu sv. Jakuba byly ve 12. století velmi rozšířené a zasvěcení tohoto kostel tudíž může dokazovat naše styky s kulturními centry na jihu a západě Evropy. Jedná se o sv. Jakuba většího. V druhém případě, to jest zasvěcení kostela Jakubovi menšímu, se jedná o kostely Filipo-jakubské. Sv. Jakub Větší je zobrazován především s mečem, kterým byl popraven, ale také častěji v plášti a klobouku s poutnickou holí, brašnou, lahví, nebo mušlí. Mušle hřebenatka patří k nejvýznamnějším prvkům svatojakubské symboliky, byla totiž také používána jako křtící nádoba.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/