Horní Pelhřimov - zaniklá obec, zřícenina kostela Svatá Anna a Bismarckova rozhledna (u Chebu)

Na víkend jedeme do Chebu. Na dopoledne plánujeme zajít se podívat na tuto krásnou kamennou rozhlednu, která byla postavena na počest říšského kancléře Otto von Bismarcka.

Obec se rozkládá přibližně 5 km na západ od Chebu. První písemná zmínka o ní je z r. 1125. V té době byla přibližně i založena. Počátkem 15. století zde byla postavena tvrz. Okolo vznikala osada. R. 1424 zde byla rozlehlá náves, dva větší a šest menších dvorců. Jihovýchodní část návsi uzavíral poplužní dvůr s jednopatrovou zámeckou budovou. R. 1518 zde byla postavena kaple, ke které byla r. 1684 přistavěna věž. R. 1691 byla přestavěna na jednolodní barokní kostel sv. Anny. R. 1781 přibyla ještě fara. Podél cesty ke kostelu stály kapličky Křížové cesty. U kostela byl i hřbitov. V obci byla i škola.

Na začátku války byla celá tato oblast vysídlena a vzniklo zde vojenské cvičiště. Jen budova zámku byla stále vyhlášenou výletní restaurací U železného rytíře. Po r. 1945 bylo odsunuto poslední německé obyvatelstvo – oblast se tak dostala do nově zřízeného hraničního pásma. V průběhu 60. let 20. století byly všechny domy, vč. kostela srovnány se zemí.

R. 1992 byl zde v prostoru bývalého hřbitova vztyčen mohutný dřevěný kříž. Cestu k němu lemují zachovalé zbytky náhrobních kamenů. V zarostlé vyvýšenině, která je tvořena hromadou sutí, je vidět zbytek kostela. Případné další základy domů jsou značně zarostlé. Až sem ke kostelu se nechá dojet autem a tady zaparkovat. Dál k rozhledně se cca 1 km jde pěšky. Už cestou se otevírají hezké výhledy.

Na Zelené hoře (637 m) stávala od r. 1881 jednoduchá 14 metrů trámová konstrukce. R. 1907 musela být uzavřena a rozebrána. Protože se jednalo o oblíbené místo, byl ještě téhož roku ustaven Výbor pro stavbu rozhledny a byla vyhlášena veřejná sbírka. Již 3. října 1909 byla slavnostně otevřena nynější 18 metrů vysoká kamenná věž, která byla pokřtěna podle sjednotitele německé říše, kancléře Otto von Bismarcka. Ještě před 1. světovou válkou byla na kopci postavena hrazená turistická chata, kde nabízeli občerstvení. Rozhledna se po r. 1945 ocitla v pohraničním pásmu. Pohraničníci přistavěli dřevěnou nástavbu a využívali ji jako pozorovatelnu. R. 1973 byl nedaleko postaven televizní vysílač. Když byl po r. 1989 umožněn vstup do této oblasti i na zchátralou rozhlednu, nebylo přes vysoké stromy skoro nic vidět. Chata s občerstvením již neexistovala. Město Cheb se však pustilo do rekonstrukce rozhledny a nechalo vykácet stromy. Od 12. června 2005 je opět otevřena veřejnosti. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 15,5 metru, na kterou vede 72 kamenných točitých schodů, je vidět Chebsko, Smrčiny, Krušné hory, Slavkovský les, část Šumavy a vodní nádrž Skalka. Výhled jižním a jihozápadním směrem je stále omezen okolními stromy. U rozhledny jsou lavičky i místo upravené jako ohniště. Rozhledna je volně přístupná denně od dubna do října v době od 9.00 do 18.00 hodin.

U rozhledny, příp. v jejím blízkém okolí je možnost se občerstvit pouze z vlastních zásob. Do Chebu je to však kousek.

Rozhledna je skutečně moc hezká, takovéto kamenné se mi moc líbí. Je to jako malý hrádek. I výhledy jsou daleké.

Na rozhlednu je možnost se vypravit pěšky z Chebu. Značená zelená trasa začíná na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad (blízko Špalíčku). K rozhledně je to cca 6 km s převýšením jen 177 metrů. Do města se pak nechá vrátit od rozhledny po žluté, která vede k vodní nádrži Skalka. Dál podle Ohře se dojde do města okolo Vyhlídkové věže, která je na mostě přes řeku. Trasa je 14 km dlouhá a myslím, že to může být docela hezká procházka. Na rozhlednu se může dojet i na kole.

Pro milovníky adrenalinových sportů je z vrcholu upraven náročný sjezd s umělými skoky.