Pomník Antona Güntera na Růžovém vrchu

Na místě nazvaném Růžový vrch (Rossenberg, 729 m.n.m.) se vypíná půvabná, kamenná rozhledna válcovitého tvaru. Do věže vede 15 kamenných a 50 dřevěných schodů, které se točí proti směru hodinových ručiček. Na vy…

Dostali jsme se téměř až na hranice s Německem a užíváme si zdejší krajinu. Utvrzujeme se v tom, že severní část Krušných hor je skutečně krásná a že tuto oblast nechce jen tak projet s krátkými zastávkami, ale že to chce sem vyrazit skutečně na delší čas. Snad nám to vyjde příští rok. Zatím se držíme našeho plánu a objíždíme hlavně rozhledny. Městečko Hora Svaté Kateřiny je ho…

Další toulání po Krušných horách vede z Hory Svaté Kateřiny do Českého Jiřetína a měří zhruba 26 km. Terén není nijak náročný. Ještě v Hoře Svaté Kateřiny doporučuji rozhlednu Hláska. Jedná se o kamennou …

Místní název pro část zeleně značené cesty vedoucí z údolí Kateřinského potoka z dolní části Hory Svaté Kateřiny. Cesta prudce stoupá březovým lesíkem a vychází na silnici vedoucí do Rudolic v Horách. Na krátkém úseku překonává převýšení 130 metrů.

Růžový vrch se nachází na východním okraji horní části městečka Hora svaté Kateřiny. Již v roce 1902 zde byla postavena rozhledna s přistavěnou výletní restaurací. Rozhledna byla později nazvána Jáhnova rozhledna. Od 80. let minulého století byla rozhledna pro špatný stav schodiště nepřístupná. Po velké rekonstrukci byla v polovině roku 2002 opět zpřístupněna. Okolo paty…

Na českém území jsou Krušné Hory horami skutečně krušnými, zejména budeme-li hovořit o jejich střední a východní části. Vystupují totiž vzhůru z nadmořských výšek okolo 300 metrů nad mořem s absencí jakéhokoliv předhůří. Tento reliéf přímo vybízí k vybudování rozhleden. Jednou z mnoha krušnohorských rozhleden je Rozhledna na Růžovém vrchu ve městě Hora sv. Kateřiny, která…

Do Hory sv.Kateřiny jsem přijel autobusem z Litvínova. Hora sv.Kateřiny je městečko v Krušných horách, ležící u hranice se Saskem,v nadmořské výšce 729 m. Hora sv.Kateřiny byla původně hornická osada. Již před rokem 1520 se zde těžilo stříbro,později i měď. Dodnes jsou v okolí opuštěné štoly( Mikulášská, Kateřínská a Veselé mysli). Na náměstí stojí budova okresního soudu, který tady sídlil do roku 1939. Ve věži budovy jsou…

Hora Svaté Kateřiny leží v Ústeckém kraji, severně od Chomutova. Jedná se o městečko rozkládající se v hraničním pásmu s Německem. Hora Svaté Kateřiny je podhorské městečko, nad kterým se zvedají vrcholky Krušný…

Nově vybudovaná naučná stezka v Hoře Svaté Kateřiny. Stezka začíná na náměstí Pionýrů a kolem kapličky Ecce Homo schází prudkým svahem k hraničnímu potoku a pokračuje k informačnímu centru u Mikolášské štoly. Na stezce je 15 informačních tabulí zaměřených na historii dolování v Hoře Svaté Kateřiny.

Období rozmachu těžby a zpracování barevných kovů v Krušných horách byla střídána stagnací a úpadky z důvodů vyčerpání rudných ložisek, zvyšováním nákladů a často i technickými problémy. A tak horníci často museli hledat nový způsob obživy. Začala se rozvíjet různá domácí výroba. Kolem Hory Svaté Kateřiny se rozšířila výroba předmětů ze dřeva, hlavně pak výroba dřevěných hraček. Vyráběly se různé postavičky, zvířátka, stavebnice, stolní hry a dřevěné školní pomůcky/pravítka, penály, násadky../. Výroba …

Krušné Hory jsme si vybrali pro pobyt na jeden zářijový týden. Jsou to Hory, kam se často nejezdí a tak jsme byli plni očekávání. Media jsou k tomuto pohoří macešská a jeho pověsti to nepřináší nic dobrého. Již za…

Občané města Hory Svaté Kateřiny začali před 300 lety stavět kapličky ve svazích Hory Svaté Kateřiny. Kapličky stojí u cest, po kterých chodili havíři do práce. U kapličky se vždy pomodlili za bezpečný a šťastný návrat z práce. U staré hornické cesty vedoucí prudkým svahem z horní Kateřiny do dolní Kateřiny stojí u skalního bloku opravená kaplička ECCE HOMO s obnovenou plastikou na skále. Kapličku nechal podle pověsti postavit majitel Hory Svaté Kateřiny a Mikulášské štoly jako poděkování za to, že šťa…

V masivu Městského vrchu, na kterém stojí městečko Hora svaté Kateřiny, je celkem 64 štol. Některé zasahují i za hranice do Saska. Nejdůležitější z nich byla štola Mikuláš a na Saské straně štola Fortuna. Vznik dolů sahá do začátku 16. století. Těžilo se zde stříbro a měď až do začátku 19. století. Mikulášská štola, měla tři patra nad úrovní štoly a pod úrovní šly chodby do…

Největší a nejznámější štola v Krušných horách ve středověku na stříbro a měď.Těžba rud prakticky skončila v 18. stol. Roku 1936 zde bylo otevřeno hornické muzeum. Od roku 1939 do roku 1945 sloužila štola jako protiletecký kryt pro obyvatelstvo z okolí. V dubnu 1945 zde měly být ukryty archiválie a hodnotné věci z něme…

Na počátku 16. století se v Krušných horách rozmáhá těžba stříbrných rud.Vznikají nová městečka Hora svaté Kateřiny a Deutschkatharinaberg. Mnoho štol vzniká v Městském vrchu a v protější stráni na německé straně.…

V revíru Hory Svaté Kateřiny se dolovalo nejvíce v 16. a 18. století. První těžební lokalitou byla oblast Městského vrchu. V pozdějších dobách se dolování přesunulo do údolí Kateřinského potoka a na oba břehy říčky Svídnice. V kateřinské huti se z vytěžené rubaniny vyráběla tak zvaná černá měď, ze které se pak v jáchymovské huti získávalo stříbro. V 18. století se vytěžená ruda vozila do huti v saském Grünthalu, kde se získávala hlavně měď a jako vedlejší produkt stříbro. V Hoře Svaté Kateřiny a v blíz…

Výlet v Krušných horách začínám od zastávky autobusu v Dolní Kateřině. Přímo pod sjezdovkou je zpřístupněná Mikulášská štola. Těžilo se zde stříbro a měď již od 16. století. Přecházím hraniční přechod a naproti je…

Vycházka krásnou krajinou Krušných hor cestou zvonů. V roce 2012 byly v kostele v Deutschneudorfu vyměněny zvony z lité oceli vyrobené v roce1869. Při té přílež…

Zážitková přeshraniční stezka po hřebeni Krušných hor se zábavou a poučením pro malé i velké začíná v Deutschneudorfu a končí na Lesné. Stezka měří 12 km a celo…

Na návrší nad Deutschneudorfem je pěkné upravené odpočinkové místo s pamětním kamenem Antona Gűnthera. Byl to nejznámější lidový básník a písničkář v celých Krušných horách. Své krajany obdaroval celou řadou písní opěvujících krásu Krušných hor a těžký život na nich. Na jeho památku bylo postaveno přes 40 pomníčku jak na saské straně, tak i na české straně Krušných hor. Vedle pomníčku jsou malé sluneční hodiny, kukátko a skořepina původního hodinového zvonu z Deutschneudorfu. Od pomníčku je nádherný vý…

Muzeum je v domě bývalé „Staré školy“. V roce 1741 byl na tomto místě postaven jednoduchý dům pro výuku místních dětí. Dům byl v roce 1796 přestavěn a později j…

V červnu 1945 nařídilo vojenské velitelství v Chomutově soustředit všechny muže německé národnosti od 14 do 65 roků na sportovním hřišti. Bylo to okolo 8 000 mužů. Po výsleších pak byli přemístěni do internačního …

Na konci 17. století byla rodinou Bräuerů postavena v Deutschneudorfu kovárna. Rozvoj těžby kovových rud v okolí přinášel také větší bohatství místním řemeslník…

Za své vlády podnikal císař Josef II. kontrolní cesty do hraničních oblastí své říše. V letech 1766 a 1779 vedly jeho cesty do Krušných hor do Mníšku, Hory Svaté Kateřiny, Nové Vsi v Horách, Schwartenbergu a Wildsbachu. Na jeho počest pak bylo postaveno několik pamětních kamenů. Jeden z nich stojí u silnice vedoucí z Deutschneudorfu do Seiffenu.

Osada ležící na vysoko položené náhorní plošině, dnes převážně rekreačního charakteru, cennou památkou je Kostel Nejsvětější Trojice, dále i památník obětem druhé světové války. V zimě př…

1.den. Nová Ves v Horách-Lesná Už v loňském cestopisu jsem měl v úvodu uvést, že jméno „Krušné hory“ má původ ve slově Krušec – hrouda rudy, kterou bylo potřeba „krušit“. Tak aspoň…

Další z rybníků náhorní plošiny Krušných hor, který napájí voda z rašeliniště. V blízkosti Rudolic v Horách jsou tři rybníky /Rudolický, Kachní, V díře/. Tmavě hnědá hladina velkého rybníka láká v létě ke koupání, ale vzhledem k vysoké nadmořské výšce je voda studená. Poblíž rybníka vede modře značená cesta z Rudolic přes Gabrielinu huť do Brandova a cyklotrasa směrem na Kalek.

Obec ležící na hřebenu Krušných hor nad Horním Jiřetínem. Hraniční přechod pro pěší a cyklisty, pro motorová vozidla v nedalekém Mníšku (součást obce). Na Strážném vrchu instalovány (zatím) tři větrné elektrárny…

Medvědí skála je druhá nejvyšší hora Mostecka a nejvyšší vrchol Rudolické hornatiny, měří 923,8 m. Tvoří oblý vrchol krátkého hřbetu složeného z reliktních biotitických žul a dvojslídných ortorul. Na plochém tem…