Loading...

Pomník Josefa Mánesa v Praze

Turistické cíle Pomník

Stavění pomníků našim velikánům bývalo již od nepaměti velmi složité a děje se tomu kolikrát dosud. Také Josef Mánes byl jedním z těch, jejichž pražský pomník prošel rovněž dlouhou a nesnadnou anabází, neboť v 19. století se dočkal pouze památníku na svém hrobě na Olšanských hřbitovech, který dali postavit jeho příbuzní roku 1873 (žulový jehlanec s medailonem v podobě malířovy tváře z Benkeho dílny na Smíchově). Teprve později byl založen Komitét pro zbudování pomníku Josefa Mánesa, přičemž největší úsilí o zřízení tohoto pomníku měl známý mecenáš Josef Hlávka. S další iniciativou přišel v roce 1915 výtvarný odbor České akademie věd a umění. Mezi jeho členy byla vypsána soutěž, jíž se zúčastnili pouze 2 sochaři - Josef Myslbek a Ladislav Šaloun, a to s celkem pěticí návrhů, z nichž však nakonec nebyl žádný přijat.

Jednání o vybudování pomníku probíhala ještě v prvních letech 1. světové války, ale tato akce se stále protahovala a nebylo vidět jejího konce. Všichni zúčastnění měli totiž jiné problémy, ať již skončili na frontě, či zůstali doma v zázemí. Vedle toho se postupně sháněly rovněž peníze, např. v roce 1917 byl na pomník Josefa Mánesa věnován obnos připadající výtvarnému odboru České akademie věd a umění z fondu knížete Liechtensteina spolu s I. výroční cenou v hodnotě 2 000 K, jež nebyla předchozího roku udělena. Téhož času putovalo na pomník i 1 500 K z Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za rok 1915/1916.

V roce 1925 vyzvala Česká akademie věd a umění členskou základnu svého výtvarného odboru, aby podali nývrhy či náčrtky na umístění uvažovaného Mánesova pomníku. Zvítězil ten, s nímž přišli Celda Klouček a Jakub Obrovský, aby byl umístěn u Rudolfina. Toto umístění rovněž odsouhlasila městská rada o rok později, i když s podmínkou, že k definitivnímu rozhodnutí dojde až po předložení modelu a potřebných fotografických pohledů. Několikrát za sebou byly vypsány další soutěže (1926, 1928, 1929), kterých se zúčastnili naši největší sochaři - Ladislav Jan Kofránek, Josef Mařatka, Jakub Obrovský, Stanislav Sucharda, Ladislav Šaloun a Otakar Španiel, aby z poslední soutěže, jíž se zúčastnili pouze 2 umělci, vyšel vítězně profesor Bohumil Kafka, který se nedlouho poté pustil do vytváření modelu pro Mánesův pomník (poprvé modeloval Mánesův portrét v letech 1903-1904), aby ho dokončil roku 1940 v podobě třímetrové sádrové sochy, jež měla být usazena na žulový sokl, který navrhl již v roce 1929 architekt Josef Havlíček.

Sám autor o tom hovoří toto: "Od soutěžní skizzy, bez námitek přijaté, zabýval jsem se v dalších variantách prohlubováním celkové koncepce, až jsem přišel ke konečnému řešení; podle této skizzy, 105 cm vysoké, vytvořil jsem model 200 cm vysoký, který pro své značné změny lze považovat za novou variantu pomníku. Teprve pak přistoupil jsem ke konečnému modelu 320 cm vysokému (bez plintusu), který jsem prováděl v materiálu tvárném, v modelovací hlíně, abych znovu na něm mohl v tvoření pokračovat, modelaci korigovat i obohacovat, jak to velké měřítko sochy vyžaduje - tak aby konečný model nebyl pouhým mechanickým zvětšením."

Poprvé měl být pomník odhalen již roku 1930. 3. července 1930 se totiž uskutečnila na místě informační komise, jíž se zúčasnili: 2. náměstek primátora a technický referent Ferdinand Kellner, autor pomníku, akademický sochař a umělecký poradce hlavního města Prahy Ladislav Šaloun, přednosta sadového odboru Ing. Oldřich Uher, k nimž se přidalo ještě několik dalších funkcinářů obce i státu. Model v třetinové velikosti byl dokončen v říjnu 1930. Podruhé se mělo slavnostní odhalení uskutečnit 3 roky po Kafkově vítězství v soutěži, což potvrzuje zmínka "Národního osvobození" ze 12. září 1931: "Na Alšově nábřeží v sousedství parlamentu bude se co nejdříve prováděti sadová úprava na místě, kde příštím rokem má býti vztyčen pomník slavného malíře Josefa Mánesa, který později obdrží na druhé straně Mánesova mostu společníka v Mikuláši Alešovi." K jeho dalšímu plánovanému postavení na jaře roku 1940 nakonec též nedošlo, protože kvůli válce byl nedostatek kovů. Kvůli těmto technickým důvodům byl tento plán odsunut na pozdější dobu, a tak se model objevil o rok později alespoň na výstavě v Topičově salonu v rámci cyklu podobizen velkých českých osobností, vytvořených významnými novodobými sochaři.

Později věnovala Česká akademie věd a umění hlavnímu městu Praze onu velkou sádrovou sochu malíře Josefa Mánesa od akademického sochaře prof. Bohumila Kafky s tím, aby naše metropole postavila tomuto geniálnímu umělci pomník. Největší porozumění projevil tehdejší primátor JUDr. Václav Vacek. První vlaštovkou zřízení pomníku se stal článek v týdeníku Ústředního národního výboru hlavního města Prahy "Praha", jenž vyšel 3. prosince 1948:

"V Praze bude pomník Josefa Mánesa

Akademie věd a umění vzala si za úkol postavit našemu slavnému Josefu Mánesovi pomník, jehož model navrhl a provedl prof. Kafka, který je tvůrcem pomníku Jana Žižky z Trocnova u Památníku osvobození. Akademie věd a umění po seznání, že na tento úkol sama nestačí, věnovala model pražské obci se žádostí, aby se tohoto podnětu ujala a uvedla ve skutek. Pomník věhlasného malíře Josefa Mánesa má býti postaven na nábřeží u Rudolfina na volné trávníkové ploše po pravé straně k mostu.

Z uměleckých kruhů byl projeven názor, že nelze nechat pomník Mánesův osamocený bez zvěčnění dalšího našeho genia Mikoláše Alše, a doporučují, aby levá, protější strana byla ozdobena pomníkem Alšovým. Žel, dosud se nenašel umělec, který by dlátem zpodobnil tohoto slavného malíře, jehož malby a kresby tak rázovitě znázorňují národní život Čechů. Také kamenná socha Palackého, která byla po celou dobu války dovedně ukryta, byla již umístěna na podstavci. Současně se opravuje kovová alegorie, poškozená při ukrývání v obecním skladišti na Invalidovně.

Rozkaz okupantů při odstraňování Palackého pomníku zněl striktně: Kov k rozlití do Hamburku, hlava jako umělecké dílo do musea, podstavec rozházet a prodat! Vykonán byl jen poslední příkaz, žulové kameny z podstavce byly prodány k stavebním účelům. Sotva třetina se z nich nyní mohla upotřebit. Ostatní kvádry bylo nuto nahradit. Pěkné podzimní počasí dovoluje pokračování v další práci a podle dosavadních zkušeností možno odhadnout, že pomník bude hotov v květnu příštího roku."

V říjnu 1949 rozhodla Rada ústředního národního výboru, aby byla Mánesova socha nákladem 200 000 Kčs odlita do bronzu a aby bylo dodatečně následujícího roku rozhodnuto, kam bude umístěna, neboť na tento rok připadalo jubileum 130 let od jeho narození. Pomník byl na současné místo v předpolí kamennými prvky obohaceného železobetonového Mánesova mostu z let 1911-1914 (nábřeží bylo vybudováno již v roce 1875) umístěn až 9. prosince 1951, a to u příležitosti 80. výročí jeho úmrtí. Při tehdejší slavnosti promluvili: náměstek ministra školství, věd a umění Vojtěch Pavlásek a za Českou akademii věd a umění prof. Vratislav Nechleba. Do péče ÚNV hlavního města Prahy byl pomník převzat náměstkem primátora a poslancem Josefem Hulínským. Na závěr ještě dodejme, že základní kámen pomníku s předním nápisem: "JOSEF MÁNES" a zadním textem: "ÚSTŘEDNÍ NÁRODNÍ VÝBOR - HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY - ČESKÁ AKADEMIE - VĚD A UMĚNÍ - 1951" byl položen 12. května 1951 a autorem do něj vložené pamětní listiny byl prof. Václav Vojtíšek. 22. prosince 1964 byl navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek. Více o pomníku se lze dozvědět na webu památkářů: https://www.pamatkovykatalog.cz/pomnik-josefa-manesa15390946.
Poslední aktualizace: 10.1.2024
Pomník Josefa Mánesa v Praze na mapě
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Pomník Josefa Mánesa v Praze

Večerníček slaví 50 let
Večerníček slaví 50 let
Tipy na výlet
Vyrážíme do Prahy, konkrétně na Malou Stranu, do Valdštejnské jíz…
0.1km
více »
Praha - U Lužického semináře
Praha - U Lužického semináře
Ulice
Ulici "U Lužického semináře" dal její jméno Lužický seminář …
0.1km
více »
Praha Bez hranic aneb když přijede gotika z Krušnohoří
Praha Bez hranic aneb když přijede gotika z Krušnohoří
Tipy na výlet
Tento Tip na výlet nezve čtenáře Turistiky na pokračování - pro Šumperk…
0.1km
více »
Praha v barokním rouše Petra Brandla i sousedů z Bavor
Praha v barokním rouše Petra Brandla i sousedů z Bavor
Cestopisy
Období, kdy starý rok přenechával vládu svému mladšímu příbuznému, se…
0.1km
více »
Pařížská Toyen, Moskevská gotika a kus Asie k tomu
Pařížská Toyen, Moskevská gotika a kus Asie k tomu
Tipy na výlet
Název tohoto tipu na výlet sice možná evokuje představy o cestách kolem…
0.1km
více »
Sochy ve Valdštejnské zahradě
Sochy ve Valdštejnské zahradě
Socha
Když vystoupíte na stanici Malostranská z metra, ocitnete se v areálu Valdštejnské zahrady. Ta je jednou z nejvýraznějších staveb če…
0.1km
více »
Okřídlený lev na Klárově
Okřídlený lev na Klárově
Památník
Zelený parčík na Klárově pocitově zklidňuje rušnou automobilovou a tra…
0.1km
více »
Procházka Valdštejnskou zahradou
Procházka Valdštejnskou zahradou
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistikyi Turistiky, tentokrát Vás pozvu na malou…
0.1km
více »
Od Svaté Ludmily k Buddhovi je to jen pár kroků (Praha)
Od Svaté Ludmily k Buddhovi je to jen pár kroků (Praha)
Cestopisy
Když jsme se druhé únorové úterý vydali po nějaké době opět do naší…
0.1km
více »
Praha: výstava Otevři zahradu rajskou aneb benediktini ve Valdštejnské jízdárně
Praha: výstava Otevři zahradu rajskou aneb benediktini ve Valdštejnské jízdárně
Tipy na výlet
Výstavy ve Valdštejnské jízdárně standardně patří k tomu nejzajím…
0.1km
více »
Pomník druhého odboje na Klárově
Pomník druhého odboje na Klárově
Pomník
V parčíku na Klárově, poblíž Mánesova mostu, trochu stranou od dopravního ruchu i procházejících turistů stojí od roku 2006 pomní…
0.1km
více »
Klárov - Památník československých letců
Klárov - Památník československých letců
Tipy na výlet
Klárov je označení malostranského ústí Mánesova mostu v Praze. Je součástí…
0.1km
více »
Vojanovy sady
Vojanovy sady
Park
Vojanovy sady jsou považovány za nejstarší zahrady v Praze.V dochovaných zdrojich jejich historie sahá až do 17století, kdy vznikly …
0.1km
více »
Praha, Malá Strana - U Železné lávky
Praha, Malá Strana - U Železné lávky
Ulice
Ulice U Železné lávky spojuje Kosárkovo nábřeží s nábřežím Edvarda Beneše. Její směr byl dán přímkou železné lávky zbudované v těchto místech přes…
0.1km
více »
Když se červenobílý fotbalový ráj a muchovská plakátová secese řízne růžovým punkem aneb další možnosti, kterými dokáže uspokojit Praha
Když se červenobílý fotbalový ráj a muchovská plakátová secese řízne růžovým punkem aneb další možnosti, kterými dokáže uspokojit Praha
Cestopisy
Secese rozhodně „nevoní“ každému. Jedná se o poslední styl tzv. souhrnného…
0.1km
více »
Praha - Zahradní nádvoří stanice metra Malostranská
Praha - Zahradní nádvoří stanice metra Malostranská
Socha
Zahradní nádvoří stanice metra Malostranská tvoří odpočinkově relaxační prostor mezi stanicí metra a Valdštejnskou jízdárnou u …
0.1km
více »
Praha - Letenská
Praha - Letenská
Ulice
Název získala tato ulice roku 1868 z podnětu básníka a archiváře Karla Jaromíra Erbena, z prostého faktu, že ulice směřuje k…
0.2km
více »
Praha - Cihelná
Praha - Cihelná
Ulice
Odedávna se v této oblasti nacházela hlína vhodná pro výrobu cihel a střešních tašek. Moderní cihelnu tu vybudoval v roce…
0.2km
více »
Hergetova cihelna
Hergetova cihelna
Dům, budova
První doložené zmínky o území pocházejí ze 14. století, novodobá historie…
0.2km
více »
Valdštejnská zahrada
Valdštejnská zahrada
Tipy na výlet
nejlepší spojení je tramvají nebo metrem do stanice Malostranská Pokud si v Praze chcete udělat malý výlet někam,…
0.2km
více »
Národní pedagogické muzeum J.A. Komenského
Národní pedagogické muzeum J.A. Komenského
Tipy na výlet
Na dnešní výlet jedeme metrem B na Smíchovské nádraží a odtud tramvají č.…
0.2km
více »
Valdštejnská zahrada
Valdštejnská zahrada
Zahrada
Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybu…
0.2km
více »
Valdštejnský palác a zahrada
Valdštejnský palác a zahrada
Dům, budova
Valdštejský palác pod Pražským Hradem, postavený v roce 1623 Albrechtem z Valdštejna, je dnes sídlem Senátu Parlamentu České republiky. Albrecht …
0.3km
více »
Pražský Hrad
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Pražský Hrad
Hrad
Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je…
0.4km
více »
Malostranské mostecké věže
Malostranské mostecké věže
Dům, budova
Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská, pochází asi …
0.4km
více »
Praha, Lennonova zeď
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Praha, Lennonova zeď
Pomník
Od sedmdesátých let minulého století známá jako Zeď nářků, kde se…
0.5km
více »
Zlatá ulička
Zlatá ulička
Ulice
Prostor pozdější Zlaté uličky byl původně součástí opěvnění severní stran…
0.5km
více »
Kampa
Kampa
Městská část
Ostrov Kampa byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami,…
0.6km
více »
Chrám Svatého Víta
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Chrám Svatého Víta
Chrám
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen.…
0.7km
více »
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí
Městská část
Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy,…
0.9km
více »
zavřít reklamu