Pomník Mistra Jana Husa
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Myšlenku o postavení pomníku Janu Husovi vyvolal kníže Karel Schwarzenberk na zasedání českého sněmu v listopadu 1889, když se neuctivě vyjádřil o husitech jako o bandě lupičů a žhářů, neboť takto vstoupil do diskuse o umístění tabulky s Husovým jménem v budově Zemského muzea. Z podnětu Mladočechů došlo 31.5.1890 k ustavení Spolku pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa. Pořádala se proto i veřejná sbírka a první soutěž na návrh pomníku se uskutečnila již v roce 1891. Pomník měl stát na Malém náměstí, ale uvažovalo se i o Václavském náměstí, Betlémském náměstí i o Staroměstském náměstí. Druhá soutěž byla vyhlášena v roce 1900 a zvítězil v ní sochař Ladislav Šaloun a architekt Antonín Pfeifer. Roku 1907 byl kašírovaný pomník postaven na Staroměstském náměstí, aby se určilo jeho nejvhodnější umístění. Model pak putoval po několika vybraných lokalitách. Konečná podoba pomníku byla schválena radou města roku 1910. Z původního vyobrazení mučedníka v pozici upáleného kačíře, který stojí na hranici v kostnici se nakonec stal spíše středověký myslitel, stojící v nehistorickém a splývavém rouchu, jako symbol dějin jako vzestupu a pádu a nové naděje, jenž hledí vstříc národnímu státu Čechů. Poblíž Týnskému chrámu stojí bojovníci za pavézami a naproti nim, směrem k popravčímu místu českých pánů je skupinka exulantů, v níž je i matka držící dítě, jako symbol nové národní existence. Pomník byl slavnostně odhalen 6.7.1915.