Pomník T. G. Masaryka v Úpici
S upomínkou na prezidenta T. G. Masaryka se přišlo poměrně pozdě a dalo k němu podnět Rodičovské sdružení při Masarykově škole na Sychrově, k jehož ustavení došlo 4. listopadu 1937 pod předsednictvím skladníka konzumu "Svornost" Václava Horta. Ten totiž hned na jeho první schůzi 10. listopadu 1937 navrhl, aby byl v jubilejním roce postaven důstojný pomník zesnulému Prezidentu Osvoboditeli. Pro realizaci této věci bylo ustaveno zvláštní kuratorium, do jehož přípravného výboru byli navrženi: skladník Václav Hort, manželka soukromého úředníka Brandejská, ředitel škol Alois Urban, učitel Boh. Míl a soukromý úředník Augustin Kábrt.
Tento přípravný výbor vypracoval plán k ustavení kuratoria. 11. prosince 1937 se ustavil výbor, který měl za úkol starat se o finanční náklad. Předsedou se stal továrník František Morawetz, místopředsedou starosta Bohumil Vykus a městskou radu zastupoval katecheta P. František Janíček. Teprve později vzniklo samo kuratorium, jehož členy byli: ředitel měšťanské školy Josef Kosina, řídící učitel Alois Urban, skladník konsumu "Svornost" Václav Hort, úředník sychrovské přádelny Augustin Kábrt, tovární zřízenec a legionář Oldřich Stanislav, městští radní P. František Janíček, Jaroslav Metelka st. a starosta Bohumil Vykus, který byl zvolen jeho předsedou.
Zprvu bylo navrženo, aby byl budoucí pomník umístěn právě před touto školou. Avšak pochozí komise, v níž byl rovněž akademický sochař František Bílek z Hořic, usoudila, že jde o nevhodné umístění a jeho úprava by stála hodně peněz. Z tohoto důvodu bylo usneseno, že nejvhodnějším místem pro pomník bude východní část náměstí. O této iniciativě se objevila zmínka rovněž v tisku, čehož příkladem může být článek "Československého legionáře" z 23. září 1938:
"Pomník presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi v Úpici.
V Úpici připravují postavení krásného pomníku našemu prvnímu presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi.
Přibližný náklad na pomník je rozpočten na částku 110.000 Kč a sbírkou mezi tamním občanstvem bylo již sebráno pro tento účel 57.000 Kč. Zbytek byl přislíben dary tamních průmyslníků a peněžních ústavů. Pomník bude dílem akademického sochaře, mistra Josefa Bílka z Hořic v Podkrkonoší a bude představovati bronzovou sochu presidenta Osvoboditele, umístěnou na žulovém podstavci, vážícím 50 metrických centů. Pomník bude postaven na Masarykově náměstí v Úpici, které bude vydlážděno žulovými kostkami."
K provedení myšlenky však došlo teprve tehdy, když předseda kuratoria pro postavení pomníku slíbil, že potřebnou částku 74 000 Kč na pomník opatří. Aby se mohla upravit alespoň část náměstí, kde měl být vztyčen Masarykův pomník (podle návrhu architekta Bohumila Holého z Prahy, zakládajícího člena architektonické sekce Levé fronty), byla provedena sbírka po domech, která vynesla na Sychrově 12 500 Kč a ve zbytku města 8 358 Kč. K tomu darovala firma bratří Buxbaumů dalších 20 000 Kč. Celkově bylo vybráno neuvěřitelných 95 805 Kč!
Jako zhotovitel měl být osloven Josef Bílek z Hořic, jemuž byla práce následně skutečně zadána (některé prameny však hovoří o Františku Bílkovi a jiné též o společné práci obou sochařů, kdy byla původně zadána Františku Bílkovi, ale posléze ji převzal Josef Bílek; není to nic divného, protože k záměnám autorství obou sochařů docházelo a stále dochází), a to s podmínkou, že musí být hotov do 15. října 1938, aby mohl být pomník slavnostně odhalen 28. října 1938 na oslavu 20. výročí vzniku ČSR. K odhalení pomníku však nakonec nedošlo vzhledem k tehdejším složitým a neklidným událostem. 3 m vysoký bronzový pomník se 2 mísami pro řecké ohně byl sice u Franty Anýže v Praze odlit a připraven k převozu do Úpice, ale místo toho však byl odvezen do Hořic, kde byl po celou dobu německé okupace uschován v kůlně stavitele Josefa Poura. Díky tomuto prozíravému kroku došlo k jeho zachování a hned po osvobození se začalo jednat o jeho slavnostním odhalení.
K tomu došlo až 9. května 1946 a předcházel mu velký průvod krojovaných spolků celým městem až na náměstí, kde po hudbě a zpěvu promluvil J. Linhart, ředitel v ministerstvu zahraničí, jenž jako zástupce Československé obce legionářské zhodnotil dílo tohoto velikána. Nato byl pomník odhalen a předán do správy města a ochrany občanstva. Večer pak byly u něj zapáleny řecké ohně. Po ukončení slavnosti se uskutečnila schůze legionářů, na níž byl uvítán předválečný předseda Karel Mikolášek, jenž se vrátil z koncentračního tábora. Jako ocenění všeho, co kdy udělal, mu byl předán diplom čestného předsedy. Současně byla v Domě odborů na Masarykově náměstí uspořádána výstava památek na T. G. Masaryka, který v roce 1926 navštívil rovněž Úpici. 7. července 1946 navštívil Úpici rovněž Jan Masaryk, jenž zde zhlédl i tento pomník.
Místní se však z tohoto pomníku nemohli dlouho radovat, protože v červenci 1953 byl odstraněn, rozřezán a v Pilníkově roztaven, i když poprvé se uvažovalo o jeho likvidaci již v roce 1949 a následné diskreditace prezidenta T. G. Masaryka se účastnil zejména učitel a historik Jaroslav Metelka, první předseda Revolučního MNV (1945) a Akčního národního výboru (1948) a pozdější ředitel místního muzea (1959-1975). Není se co divit, protože pomník byl od svého vztyčení přinejmenším "solí v oku" všem zdejším komunistům. Pouze podstavec byl zachován na obecním pozemku za zdí místního hřbitova. V letech 1968 a 1990 se sice objevila iniciativa ohledně obnovy pomníku, ale k realizaci tohoto nápadu nedošlo. Teprve koncem roku 2017 přišel na veřejném zasedání jeden z místních občanů Pavel Melichar s výzvou, aby byl pomník obnoven a k této věci byla vypsána veřejná sbírka. Město se tedy chopilo iniciativy a dovedlo tuto věc do úspěšného konce.
Nová socha v nadživotní velikosti byla zhotovena z umělého kamene akademickým sochařem a restaurátorem Jaroslavem Jelínkem z Hradce Králové a slavnostní odhalení pomníku proběhlo v rámci oslav 100. výročí založení republiky 28. září 2018. Úpické náměstí tak dostalo krásný doplněk, z něhož se můžeme dosud těšit a snad se doba nezmění tak, aby musel pomník opět odtud zmizet. Ze srdce si to přejme! Více informací o pomníku lze nalézt v "Úpických novinách": http://eldok.svkhk.cz/out/Upicke_noviny/Upicke_noviny_2018/Upicke_noviny_2018_09.pdf.
Tento přípravný výbor vypracoval plán k ustavení kuratoria. 11. prosince 1937 se ustavil výbor, který měl za úkol starat se o finanční náklad. Předsedou se stal továrník František Morawetz, místopředsedou starosta Bohumil Vykus a městskou radu zastupoval katecheta P. František Janíček. Teprve později vzniklo samo kuratorium, jehož členy byli: ředitel měšťanské školy Josef Kosina, řídící učitel Alois Urban, skladník konsumu "Svornost" Václav Hort, úředník sychrovské přádelny Augustin Kábrt, tovární zřízenec a legionář Oldřich Stanislav, městští radní P. František Janíček, Jaroslav Metelka st. a starosta Bohumil Vykus, který byl zvolen jeho předsedou.
Zprvu bylo navrženo, aby byl budoucí pomník umístěn právě před touto školou. Avšak pochozí komise, v níž byl rovněž akademický sochař František Bílek z Hořic, usoudila, že jde o nevhodné umístění a jeho úprava by stála hodně peněz. Z tohoto důvodu bylo usneseno, že nejvhodnějším místem pro pomník bude východní část náměstí. O této iniciativě se objevila zmínka rovněž v tisku, čehož příkladem může být článek "Československého legionáře" z 23. září 1938:
"Pomník presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi v Úpici.
V Úpici připravují postavení krásného pomníku našemu prvnímu presidentu Osvoboditeli T. G. Masarykovi.
Přibližný náklad na pomník je rozpočten na částku 110.000 Kč a sbírkou mezi tamním občanstvem bylo již sebráno pro tento účel 57.000 Kč. Zbytek byl přislíben dary tamních průmyslníků a peněžních ústavů. Pomník bude dílem akademického sochaře, mistra Josefa Bílka z Hořic v Podkrkonoší a bude představovati bronzovou sochu presidenta Osvoboditele, umístěnou na žulovém podstavci, vážícím 50 metrických centů. Pomník bude postaven na Masarykově náměstí v Úpici, které bude vydlážděno žulovými kostkami."
K provedení myšlenky však došlo teprve tehdy, když předseda kuratoria pro postavení pomníku slíbil, že potřebnou částku 74 000 Kč na pomník opatří. Aby se mohla upravit alespoň část náměstí, kde měl být vztyčen Masarykův pomník (podle návrhu architekta Bohumila Holého z Prahy, zakládajícího člena architektonické sekce Levé fronty), byla provedena sbírka po domech, která vynesla na Sychrově 12 500 Kč a ve zbytku města 8 358 Kč. K tomu darovala firma bratří Buxbaumů dalších 20 000 Kč. Celkově bylo vybráno neuvěřitelných 95 805 Kč!
Jako zhotovitel měl být osloven Josef Bílek z Hořic, jemuž byla práce následně skutečně zadána (některé prameny však hovoří o Františku Bílkovi a jiné též o společné práci obou sochařů, kdy byla původně zadána Františku Bílkovi, ale posléze ji převzal Josef Bílek; není to nic divného, protože k záměnám autorství obou sochařů docházelo a stále dochází), a to s podmínkou, že musí být hotov do 15. října 1938, aby mohl být pomník slavnostně odhalen 28. října 1938 na oslavu 20. výročí vzniku ČSR. K odhalení pomníku však nakonec nedošlo vzhledem k tehdejším složitým a neklidným událostem. 3 m vysoký bronzový pomník se 2 mísami pro řecké ohně byl sice u Franty Anýže v Praze odlit a připraven k převozu do Úpice, ale místo toho však byl odvezen do Hořic, kde byl po celou dobu německé okupace uschován v kůlně stavitele Josefa Poura. Díky tomuto prozíravému kroku došlo k jeho zachování a hned po osvobození se začalo jednat o jeho slavnostním odhalení.
K tomu došlo až 9. května 1946 a předcházel mu velký průvod krojovaných spolků celým městem až na náměstí, kde po hudbě a zpěvu promluvil J. Linhart, ředitel v ministerstvu zahraničí, jenž jako zástupce Československé obce legionářské zhodnotil dílo tohoto velikána. Nato byl pomník odhalen a předán do správy města a ochrany občanstva. Večer pak byly u něj zapáleny řecké ohně. Po ukončení slavnosti se uskutečnila schůze legionářů, na níž byl uvítán předválečný předseda Karel Mikolášek, jenž se vrátil z koncentračního tábora. Jako ocenění všeho, co kdy udělal, mu byl předán diplom čestného předsedy. Současně byla v Domě odborů na Masarykově náměstí uspořádána výstava památek na T. G. Masaryka, který v roce 1926 navštívil rovněž Úpici. 7. července 1946 navštívil Úpici rovněž Jan Masaryk, jenž zde zhlédl i tento pomník.
Místní se však z tohoto pomníku nemohli dlouho radovat, protože v červenci 1953 byl odstraněn, rozřezán a v Pilníkově roztaven, i když poprvé se uvažovalo o jeho likvidaci již v roce 1949 a následné diskreditace prezidenta T. G. Masaryka se účastnil zejména učitel a historik Jaroslav Metelka, první předseda Revolučního MNV (1945) a Akčního národního výboru (1948) a pozdější ředitel místního muzea (1959-1975). Není se co divit, protože pomník byl od svého vztyčení přinejmenším "solí v oku" všem zdejším komunistům. Pouze podstavec byl zachován na obecním pozemku za zdí místního hřbitova. V letech 1968 a 1990 se sice objevila iniciativa ohledně obnovy pomníku, ale k realizaci tohoto nápadu nedošlo. Teprve koncem roku 2017 přišel na veřejném zasedání jeden z místních občanů Pavel Melichar s výzvou, aby byl pomník obnoven a k této věci byla vypsána veřejná sbírka. Město se tedy chopilo iniciativy a dovedlo tuto věc do úspěšného konce.
Nová socha v nadživotní velikosti byla zhotovena z umělého kamene akademickým sochařem a restaurátorem Jaroslavem Jelínkem z Hradce Králové a slavnostní odhalení pomníku proběhlo v rámci oslav 100. výročí založení republiky 28. září 2018. Úpické náměstí tak dostalo krásný doplněk, z něhož se můžeme dosud těšit a snad se doba nezmění tak, aby musel pomník opět odtud zmizet. Ze srdce si to přejme! Více informací o pomníku lze nalézt v "Úpických novinách": http://eldok.svkhk.cz/out/Upicke_noviny/Upicke_noviny_2018/Upicke_noviny_2018_09.pdf.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.512, 16.016)
Poslední aktualizace: 26.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Pomník T. G. Masaryka v Úpici
turistické rozcestí - Úpice, u mostu přes Úpu
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v Úpici u mostu přes řeku Úpu, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po značce červené ve směru Úpice náměstí T.G.M. - Malé Svatoňovice, po značce žluté ve směru Větrník, Hoř…
0.1km
více »
Úpice - kaple sv. Michala
Kaple
Kaple sv. Michala byla postavena v letech 1698 - 1701 podle plánu J. Schotta farářem Martinem Benediktem Hůlkem, který je v hrobce pod kaplí pochován. Sv. Michalu byla kaple zasvěcena z úcty k otci stavitele Michala Hůlky. U kaple se nachází pomník obětem bitvy prusko-rakouské války r. 1866, který dokládá, že je zde pohřbeno 31 rakouských a pruských vojáků.
0.3km
více »
Úpice
Městečko
Úpice leží v Severních Čechách, jihovýchodním směrem od města Trutnov. Město se rozkládá nedaleko jihozápadního chráněné krajinné oblasti Broumovsko a protéká jím řeka Úpa. Od okrajových částí města se zvedají zal…
0.3km
více »
Úpice - divadlo Aloise Jiráska
Dům, budova
Historie divadla v Úpici spadá do roku 1824, kdy byl založen ochotnický divadelní spolek, který je činný dodnes. Současné divadlo vzniklo v roce 1937-38 přestavěním bývalého skladiště firmy Eduard Morawetz stavitelem Václavem Rybářem podle projektu Josefa Záruby.
Kontakt: http://www.divadloupice.cz/
0.4km
více »
Úpice - Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové
Muzeum
Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové v Úpici je umístěno v budově staré radnice na náměstí. Kromě stálých expozic jsou zde pravidelně obměňovány tématické výstavy. Mezi stálé expozice patří: obrazy J. W. Mezerové, rodina Čapkova, národopisná expozice, Vizmburk a sbírka zbraní.
Otevírací doba:
leden až květen, září až prosinec od úterý do pátku 10.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00, svátky a neděle 13.00…
0.4km
více »
Královéhradecký kraj – 15. den - 1. část: Úpice – malý okruh městem v délce 6 km (historické domy, roubenky, kostel, kaple a další) a také připomínka dětských let bratří Čapků, kteří zde 17 let žili
Cestopisy
Středa 30. 8. 2023 - 1. část
V noci přímo nepršelo, ale mrholilo asi stále. Mrholí i ráno. Ani se nám do toho nečasu nechce vstávat. Čekáme až přestane, nakonec nás vyhnal hlad. Vstáváme v…
0.4km
více »
Úpice
Tipy na výlet
Míříme do oblasti, která se nachází mezi Krkonošemi a Adršpašsko-Broumovskem, do centra Jestřebích hor, do Úpice. Jedeme za poznáním turisticky opomíjené, ale krásné oblasti. Úpickému náměstí dominuje stavba kostela sv. Jakuba Většího, který byl postaven v první polovině 14. století. Za dobu své historie byl dvakrát poničen požárem. Do současné podoby byl postaven v roce 1698.…
0.4km
více »
Úpice - námestie T. G. Masaryka
Náměstí
Mesto Úpice, dnešné centrum Jestřebích hor vzniklo ako strážna osada na odbočke zemskej cesty do Slezska a po prvykrát sa spomína v písomnej zmienke z roku 1358. Mesto ležiace v údolí rieky Úpy.
Úpice bola už za…
0.4km
více »
turistické rozcestí Úpice - náměstí T. G. Masaryka
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na náměstí T. G. Masaryka v Úpici, ukazuje turistům cestu do čtyř směrů. Po značce červené ve směru Úpice - Malé Svatoňovice, po značce zelené ve směru Trutnov - Červený Kos…
0.4km
více »
Projížďka pod Jestřebími horami
Trasa
Pro ty, co nevědí, kde se nacházejí Jestřebí hory, dám malou náopovědu. Jsou v Hradeckém kraji blízkou města Červený Kostelec. Nachází se tu také jiná známá …
0.4km
více »
Úpice - fara, čp. 1
Dům, budova
Fara se nachází v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Postavena byla v roce 1822 v místech, kde stávala fara dřevěná, již časem zchátralá, prvně zmiňována byla již ve 14. století. Ke stavbě nové fary byly použity cihly z místní Cihelny na Závodi.
0.5km
více »
Úpice - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v první polovině 14. století. První zmínky o něm spadají do roku 1350. Za dobu své existrence byl dvakrát zničen požárem. V nynější podobě postaven v roce 1698 a vysvěcen roku 1…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Úpice - Dřevěnka
Dům, budova
Dřevěnka - nejstarší úpická stavební památka, která byla vystavěna z neotesaných klád. První záznam o této stavbě se nachází v gruntovních knihách roku 1559. V dřívějších dobách byly ve štítě dva kalichy a v předu…
0.6km
více »
turistické rozcestí Úpice - Palackého/Puškinova
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u křižovatky ulic Palackého a Puškinova, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce zelené ve směru Trutnov - Červený Kostelec (Horní Kostelec) a po značce žluté ve směru Úpice - Velké Svatoňovice.
0.6km
více »
Úpice - hvězdárna Úpice
Zajímavost
Známá Úpická hvězdárna se nachází v jihozápadní části města na kopci jménem U lipek. Cesta k hvězdárně je velmi dobře značena místním turistickým navigačním systémem - směrovkami. Krom specializované práce nabízí …
0.7km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hvězdárna v Úpici
Zábava, atrakce
Úpickou hvězdárnu naleznete, jak již z jména vyplývá, v šestitisícovém městě Úpici, v jeho jihozápadní části; pro přesně uvažující jedince na souřadnicích 50°30'27,5" severní šířky a 16°00'44" východní délky. Hvě…
0.7km
více »
Sousoší svaté Trojice nad Úpicí
Socha
Sousoší svaté Trojice, nacházející se nad Úpicí, je lidové sochařské dílo, užívající barokních forem. Pochází z roku 1799. Přístup je možný po místní komunikaci s modrou (směr Velké a Malé Svatoňovice) a žlutou (směr Kvíčala a Suchovršice) turistickou značkou. Je součástí trasy popsané na https://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/male-svatonovice-upice-a-…
0.9km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Turistické rozcestí U Lipek
Rozcestí
Turistické rozcestí potkáme na okraji Úpice, asi 300 metrů pod hvězdárnou. Procházejí tudy tyto značené trasy:
modrá SV směrem - Úpice a dále buď Kvíčala, Velké a malé Svatoňovice, hřeben Jestřebích hor, Radvanice nebo Sychrov, Havlovice
modrá JZ směrem - Maršov u Úpice, Proruby, Běluň
žlutá SZ směrem - Úpice a buď dále Kvíčala, Končiny, Čížkovy kameny nebo Sychrov, Končiny (nad Rtyní), U Devíti křížů (nad Červeným Ko…
1km
více »
Kaplička nad Úpicí
Kaple
Krásně udržovaná kaplička na soukromém pozemku nad Úpicí s výhledem na město. Přístup je možný po místní komunikaci s modrou (směr Velké a Malé Svatoňovice) a žlutou (směr Kvíčala a Suchovršice) turistickou značkou. Potkáte ji na trase popsané na https://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/male-svatonovice-upice-a-zpet.
1.1km
více »
Kříž na Kvíčale u Úpice
Kříž
Kříž těsně pod vrcholem kopce Kvíčala na křižovatce místní silničky a modře značené cesty z Velkých Svatoňovic do Úpice. Společně se dvěma vzrostlými stromy velmi působivý krajinotvorný prvek. Modře značená cesta je součástí trasy popsané na https://www.turistika.cz/turisticke-trasy/detail/male-svatonovice-upice-a-zpet.
1.4km
více »
Kopec Velbaba
Kopec
Tento částečně zalesněný hřbet o nadmořské výšce 464,2 m n. m. (dříve bylo udáváno až 481 m n. m., ale přesnějšími měřeními byla zjištěna ta nynější, i když se současným vybavením bychom nejspíše zjistili opět jin…
1.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Batňovice - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Batňovice - obec mezi Úpicí a Rtyní v Podkrkonoší prvně historicky doložená roku 1408. K roku 1775 se váží zmínky o obci v díle Aloise Jiráska, Skaláci a to v souvislosti se selským povstáním. Dominantou obce je k…
1.4km
více »
obec Batňovice - kostol sv. Bartolomeja
Kostel
Pýchou mesta, obce sú vo väčšine prípadov kostoly, inak to nie je ani v obci Batňovice s približne 715 obyvateľmi, jej dominantou je kostol sv. Bartolomeja.
Kostol je postavený na nevysokom návrší, jeho okolie tv…
1.5km
více »
turistické rozcestí Batňovice
Rozcestí
Turistický rozcestník v Batňovicích, který se nachází po kostelem sv. Bartloměje, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Úpice - Malé Svatoňovice a po značce žluté ve směru Úpice - Velké Svatoňovice.
1.5km
více »
Havlovice - krytý dřevěný most přes Úpu
Most
Tento dřevěný most přes Úpu se nalézá na severním okraji obce Havlovice. Vede k němu modře značená turistická trasa z Úpice a místní asfaltová komunikace. Je to jeden z mála dřevěných krytýc…
1.9km
více »
Suchovršice
Vesnice
Suchovršice jsou jediná obec tohoto jména v České republice. Jsou rozloženy po obou březích řeky Úpy, obklopeny jehličnatými nebo smíšenými lesy. V 97 domech zde trvale žije 365 obyvatel(2001).
Obec je vlastníkem…
2.1km
více »
Havlovice
Vesnice
Obec Havlovice se rozkládá jižním směrem od města Úpice a nedaleko severního okraje malebného údolí, které tu vytvořila řeka Úpa pojmenovaného Babbiččino údolí. Obec se rozkládá na obou březích řeky Úpy. Jihovýchodně od obce je vybudován rybník Jindra. V jižní části obce je v bývalém mlýně rodiště kněze Regnera Havlovického. U budovy mlýna byla umístěna pamětní deska. Obec může být výchozím místem pro n…
2.9km
více »
Vízmburk
Zřícenina
Zřícenina hradu Vízmburk stojí na vysokém ostrohu nad údolím Úpy nedaleko Červeného Kostelce na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Na ploše vnitřního hradiště je mohutná obvodová hradba s vetknutou válcovou věží, Zbytky budov a brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Historie
Hrad založil ve 2. polovině 13. století Tas erbu třmene. V 1. polovině 14. století získali hrad páni z Dubé, kteří je…
3.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rtyně v Podkrkonoší - kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí
Kostel
Rtyně v Podkrkonoší - první písemná zpráva o Rtyni je datována rokem 1367, kdy ves patřila vízmburskému panství. Dominantu města tvoří Kostel sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí. Dřevěný Kostel sv. Jana Křtitele …
3.6km
více »