Poštorná
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Malebná obec, nacházející se nedaleko Lednicko-Valtického areálu. Leží v Krásném prostředí a je výchozím místem pro romantické procházky do přírody. O dalekosáhlé historii města nám toho spoustu napovídá například místní lidová architektura, jejíž pozůstatky se dochovaly až do dnešní doby. V místě se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji.
Mapa 88 C6
kostel Navštívení Panny Marie (19. - 20. stol.)
První zmínka o objektu 1277
Poštorná vznikla někdy v 10. století. Její držitelé nejsou známi, snad řezenský biskup, ale roku 1277 se dostává do rukou pánů z Kueringu. Roku 1414 je uváděna jako pustá, to však mohl být jen taktický klam ze strany pánů z Lichtenštejna, kteří ji v této době vlastní. V průběhu středověku je pak s Poštornou naloženo jako s ostatními majetky Lichtenštejnů a do roku 1945 zde převládá silná německá většina. Z nejzajímavějších památek Poštorné jmenujme především kostel Navštívení Panny Marie, který byl založen roku 1895 za Jana z Lichtenštejna. Tento kostel byl vybudován na místě staršího , menšího kostela, který byl před stavbou stržen. Dnešní kostel je vystavěn na atypickém osmibokém půdorysu a na jeho stavbu bylo použito na 200 druhů cihel, dlaždic a krytiny. Středová kopule má výšku 24,5 metru a celková výška stavby činí 50,7 metru. Celá stavba je vystavěna ve výrazně neogotickém stylu po vzoru anglických staveb z červených cihel. Uvnitř kostela se nalézají dva oltáře z nichž zajímavý je ponejvíce oltář Božského srdce Ježíšova. Dále v kostele nalezneme sochy světců vytvořené po roce 1940 vídeňskými a německými mistry. V areálu kostela také nalezneme sochu sv. Jana Nepomuckého (1909) sochu sv. Floriána (1909) a kamenný kříž. Nedaleko kostela najdeme faru vystavěnou ve stejném stylu jako kostel a školu v neorenesančním stylu. Před školou je také pomník J.A. Komenského. V dnešní době je obec přímou součástí bývalého okresního města Břeclavi. Nejsnadnější přístup do Poštorné je tedy po silnici z Břeclavi do Valtic.