Potok Melounka

Tok této původně říčky, dnes spíše potoka, počíná asi 0,5 km od Rozběřic, ale historicky to není tak jednoduché, protože dříve byl jeho pramen situován jinam. Podívejme se jen do knihy "Topografický popis všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický", kterou vydal v roce 1877 Josef Horák. V ní nalezneme následující slova: "Malý potůček "Melonka," jenž pod Dlouhodvory se prýští a Všestary protéká, vine se úzkými lučinami k Světskému mlýnu, o němž máme první zmínku z roku 1698, kdy byl Ferdinandem Leopoldem hrabětem Sporckem prodán Václavu Doležalovi, a dále k Plotišťům, kde se do náhonu labského vlévá." Jiné prameny té doby hovořily o tom, že pramen tohoto potoka nalezneme na severovýchod od Rozběřic, kde se stékaly vody z chlumského návrší.

Jinak se její tok za mnoho staletí existence nezměnil, což lze vidět již pouhým nahlédnutím do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095). Z Rozběřic, kde je na jejím toku situován rybník, vzniklý ze staré vodní nádržky, teče jihozápadním směrem k lokalitě "Nad obcí", kde přibírá bezejmennou vodoteč a prudce se láme k jihu až jihovýchodu, aby v místě "U obce" přibral další bezejmenné vody a odtud teče východním směrem do Všestar a do světského rybníka Mlýnku. Nad ním byl potok v rámci meliorací rozdělen na 2 toky, jeden míří přímo do Mlýnku a druhý proudí přímo jihovýchodním směrem k rozsáhlému areálu bývalé továrny ČKD. Zde je posilován vodami z místní čistírny odpadních vod a celou touto lokalitou teče zatruben. Na povrchu se objevuje znovu až za silnicí I/33, kde za další ČOV přibírá vody bezejmenné vodoteče, jež vzniká soutokem dvou, na východ od Světí pramenících potoků. Dále pokračuje jihovýchodním směrem a pod Předměřickou ulicí se prudce otáčí k jihu, aby se jeho vody staly nedaleko Keprtova rybníka posilou uměle vytvořeného Malého Labského náhonu.

Vzhledem k tomu, že dosud nebyl oficiálně uznán jeho počátek, tak se liší v různých publikacích jak jeho délka, tak plocha povodí. Zdroje se většinou sejdou na délce 6,4 km a plocha povodí podle nich činí 20,23 km2. Jak se prameny rozcházejí okolo jeho toku, tak se shodnou na původu jeho názvu. Původně se totiž tento drobný vodní tok nazýval pouze jako Struha (Strúha) a později byl pojmenován jako Melonka, a to od toho, že se na jeho toku mlelo obilí a teprve počátkem 20. století se toto pojmenování transformovalo v současný název, i když místně se nadále užívá dosavadní tvar.

Historicky je Melounka spojena s původním kydlinovským mlýnem, vzniklým z dřívějšího hospodářského dvora, protože ten se nacházel na jejím toku a teprve počátkem 16. století se přestěhoval na současné místo, tj. na Velký Labský náhon, což dokazuje citace z knihy "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého" od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála: "První snad svobodný dvůr v P. založen byl u vody, potoka Melonky, která původně vlévala se blíže Kydlinova do Labe, když pak r. 1535 vystavěn byl náhon od mlýna předměřického na rybník Březhradský, svedena byla níže do něho. Byl to dvůr Kydlinovský nebo Kydlinovem řečený, o němž vypráví se při Pláckách, osadě Plotišť, k níž nyní náleží." Její tok býval totiž dříve mnohem dravější a jejím korytem teklo také mnohem větší množství vody než dnes. Mnohdy však byla téměř bez vody, zejména v letních měsících. Při jarním tání nebo během přívalových srážek se však často rozvodňovala a zaplavovala pozemky při ní ležící. Z nejvýznamnějších povodní jmenujme ty, k nimž došlo v letech 1880, 1905, 1937, 1940, 1956, 1977, 1996 a 2006.

Jak bylo později její okolí stále více zastavováno, stával se její tok nebezpečným, protože způsoboval stále větší hmotné škody, a tak bylo již v 19. století rozhodnuto, že musí dojít k úpravě koryta Melounky. Zprvu však docházelo pouze k náhradě dřevěných mostků za kamenné a betonové, např. roku 1852 byl vybudován nový mostek přes Melounku v Plotištích nad Labem.

Již v roce 1903 podporoval královéhradecký starosta JUDr. František Ulrich vznik vodního družstva pro úpravu potoka Melonky, do níž se sbíhaly již od dávných dob nebezpečné tzv. vody stěžerské. Projekt na úpravu Melounky a odvedení přívalových vod od Stěžer, vypracovaný městskou technickou kanceláří v Hradci Králové, byl předložen okresnímu výboru roku 1912. Ve Světí však byla Melounka zčásti zregulována až v letech 1913-1914, a to Vodním družstvem ve Všestarech. To provedlo další regulaci potoka v roce 1914, tentokrát na všestarském katastru a spolu s tím došlo též na melioraci přilehlých polí a luk. Další úpravy byly přerušeny kvůli 1. světové válce a opět k nim bylo přikročeno po vzniku ČSR, např. roku 1922 byl upraven obecní rybníček na dolním konci Světí. Přesto stále docházelo k problémům s tímto tokem, čehož důkazem mohou být zmínky v publikaci "Odvodnění Hradce Králové a jeho okolí", jež byla vydána v roce 1939 Spolkem majitelů domů pro Hradec Králové a okolí. K dalším změnám toku došlo v souvislosti s tzv. socializací vesnice, a to zejména na přelomu 50. a 60. let 20. století.

Svého času, tj. počátkem 80. let 20. století, měl problém s povodněmi vyřešit nerealizovaný plán na přeložení vtoku Melounky do Labe, a to prostřednictvím Velkého Labského náhonu, v němž již dříve původně končila. Stát se tak mělo roku 1989, ale vzhledem k akutnějším věcem se na tuto věc jaksi pozapomnělo. Na území města Hradce Králové bylo koryto Melounky upraveno naposledy v roce 2007, ale část přestárlých a problémových topolů proti plotišťskému areálu ČKD bylo zkáceno již roku 2002. Jako řešení případných problémů byla nakonec navržena soustava suchých poldrů u Všestar, Světí a v Plotištích nad Labem. V roce 2020 byly mezi Plotišti nad Labem a Pláckami vybudovány nové mosty přes Melounku a Malý Labský náhon. K některým dalším úpravám pak došlo při výstavbě dálnice D 11, jejíž úsek z Hradce Králové do Jaroměře byl zprovozněn 17. prosince 2021, přičemž s jeho stavbou se začalo v roce 2018 (viz https://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d11/).

Na závěr můžeme zjistit to, že Melounka je i přes svou velikost řazena stále mezi naše významné toky, protože byla zmíněna i v knize "Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže": "Melounka č. h. o. 1-03-01-005 (III.), orient. mapa 5, pramení 0,5 km z. od Rozběřic ve výšce 273 m n. m., ústí zprava do Labského náhonu v Hradci Králové v 231 m n. m., plocha povodí 20,1 km2, délka toku 5,9 km, prům. průt. u ústí 0,06 m3.s-1. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody až III. tř." Jediné, co není z výše citovaných řádků platné, je čistota vody potoka, protože po zániku ČKD a postupném zřizování obecních kanalizací s ČOV na horním toku se kvalita vod mnohonásobně zlepšila.