Poutní místo sv. Klimenta u Vřesovic

Turistické cíle • Památky a muzea • Hradiště

Hradisko svatého Klimenta, hora svatého Klimenta či Klimentek, to vše jsou názvy pro poutní místo, národní kulturní památku a významnou archeologickou lokalitu v pohoří Chřiby. Tento zalesněný kopec se nachází u Vřesovic, nedaleko Koryčan. Hradisko je spojováno s cyrilometodějskou tradicí. Pojmenování lokality se odvíjí z tradice, že sv. Cyril a sv. Metoděj přenesli z Chersonésu na toto místo ostatky papeže sv. Klimenta.

V dávných dobách hradisko strážilo někdejší starou kupeckou cestu, která spojovala střední Pomoraví s horní částí Dyjsko-svrateckého úvalu. Hradisko je bylo dobře ukryto, navíc chráněno horskou hradbou. Mělo trojúhelníkový tvar o délce asi 1,4 km, plochý terén s mírným sklonem, kuželovitým vrškem a vrcholek byl uměle srovnán do plošiny oválného tvaru, jejíž obvod je ohraničen umělou terasou zpevněnou pískovcovými kameny.

Na hradisku sv. Klimenta jsou v terénu vyznačeny základy středověkého kostela, dostavěného na začátku poslední třetiny 14. století z původní kaple z 9. století. Vedle stojí dřevěná kaple z roku 1964 a zvonice sv. Gorazda z roku 1985. Hradisko obepínají dodnes mohutná dvojitá valová opevnění, z východní strany až trojitá. Prostor vnitřní opevněné plochy má rozlohu přibližně 8 ha, vnější val obepíná plochu asi 22 ha.

Hradisko bylo pravděpodobně navštíveno již v mladší době bronzové, ale až v první polovině 9. století tu bylo vybudováno opevněné hradisko. Po pádu Velké Moravy sloužilo hradisko sv. Klimenta okolním obyvatelům jako útočiště před nepřáteli v době válek a k střežení obchodní cesty. Místo bylo také osídleno v 10. a na počátku 11. století. Hradisko bylo spravováno pouze zbylými slovanskými mnichy, ale v první polovině 12. století hradisko zpustlo a v průběhu 14. a 15. století bylo znovu osídleno.

Po roce 1358 ve snaze obnovit Klášter postavili brněnští augustiniáni gotický kostel, jenž zde byl až do roku 1421. Klášter zanikl tedy v době husitských válek a v důsledku poškození augustiniánského konventu (obydlí sboru mnichů jednoho kláštera) byl tamní probošt Petr nucen uprchnout a přesídlit i s několika mnichy do nedalekých Vřesovic, kde podle tradice ještě nějakou dobu žili na místní tvrzi, pravděpodobně s úmyslem opravit stavby na hradisku sv. Klimenta a vrátit se zpět, k čemuž však již nedošlo.

Po zničení kostela nahradilo hospodaření duchovní život. Místo bylo obýváno pouze poustevníky. Kolem roku 1500 zde jeden takový poustevník žil, byl to rytíř Jiřík Smetana z Osvětiman, který se narodil někdy kolem roku 1450, neměl potomky a svůj majetek odkázal Protivcovi ze Zástřizl, pánovi na Buchlově, a sám se uchýlil do lesní samoty.

V roce 1564 byl Klimentek zastaven Kyjovu. V průběhu 16. století přestaly být obývány ruiny kláštera definitivně. Od 17. století okolní vladykové dovolili použít kameny jako levný stavební materiál a dílo dokonali desítky dobrodruhů, kteří rozkopali toto místo ve snaze najít poklad augustiniánů. Stavby byly rozebírány a používány jako stavební materiál na hradě Cimburku, Buchlově, případně na různé lidové usedlosti.

Přestože bylo hradisko většinou pusté, zůstávalo nadále v povědomí lidu a občas je navštěvovali poutníci. Jedním z nich byl přerovský katolický kněz a farář Jan Jiří Ignác Středovský, který svou návštěvu v roce 1770 popsal ve zprávě.

V roce 1838 zde nechal postavit boršický farář Jan Studeník dřevěnou kapličku se zvonicí. Od roku 1880 stála v kněžišti základů kostela kaple.

V roce 1964 postavili koryčanští občané pod místo původní kaple umístěné v kněžišti základů gotického kostela dřevěnou kapličku.

V roce 1985 zde byla postavena dřevěná kaplička se zvonici sv. Gorazda. Každý rok se zde koná pouť na svátek Seslání Ducha svatého.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hradisko_svat%C3%A9ho_Klimenta