Praha - Holešovice

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část

Holešovice 1 • Fotografie (28) • Foto: davidova

Vstoupit do fotogalerie (28 fotografií)

Kostel sv. Antonína Paduánského 1

Kostel sv. Antonína Paduánského 2

Vstoupit do fotogalerie (28 fotografií)

Holešovice Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47. Funkcionalistická stavba z let 1925-1928 podle projektu Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. Podle zadání se jednalo o veletržní centrum se dvěma výstavními paláci, s hotelem a obytným domem a s administrativní budovou. Ve své době největší železobetonová stavba svého druhu na světě, navíc jedna z prvních oficiálních budov postavených v teprve rodícím se funkcionalistickém stylu. Svému účelu sloužil až do roku 1939, kdy ho převzaly německé říšské úřady a používaly ho, včetně přilehlého prostranství, také jako shromaždiště Židů před odsunem do koncentračních táborů. Po válce byla veletržní funkce obnovena, poslední trh se však konal již v roce 1949. V roce 1951 byl palác menšími úpravami přestavěn na administrativní budovu. V roce 1974 palác shořel, část pater se propadla. Po dlouhé době uvažování zda a na jaké účely bude palác zrekonstruován, bylo v roce 1978 rozhodnuto o rekonstrukci pro potřeby Národní galerie v Praze. Provoz byl zahájen v roce 1995. Kostel sv. Antonína Paduánského Základní kámen položen v roce 1908, práce probíhaly v letech 1908-1911, vysvěcení v roce 1914. Pseudogotický styl podle projektu architekta Františka Mikše. Tzv. Zvon svobody, dar amerického lidu z roku 1918, byl instalován až v roce 1980. Kostel je proslulý dřívějším působením biskupa P. Václava Malého. Pavilon panorámatu Bitvy u Lipan V okrouhlém pavilonu panoráma Bitvy u Lipan, dílo L. Marolda z let 1897-1898, realizované za spolupráce Václava Jansy, Karla Rašky, Karla Štapfera, Theodora Hilšera a Ludvíka Vacátka. Budova z roku 1908 podle projektu Jana Kouly. Lapidárium Objekt Lapidária postaven roku 1891 Antonínem Wiehlem. Roku 1907 došlo k přestavbě v barokizujícím secesním stylu a k přístavbě. V této podobě, vytvořené architektem Hrubým a stavitelem Schlafferem, stál pavilon do 50. let 20. století, kdy bylo hlavní průčelí vyzdobeno štukovou reliéfní výzdobou od G. Zouly. V současné době jsou zde instalovány exponáty Národního muzea. Křižíkova fontána Řešení moderní analogie Křižíkovy fontány navrhl v 90. letech 20. století arch. Z. Stašek. Kolem fontány je amfiteátr pro pět tisíc diváků. Průmyslový palác Stavba tvořená převážně prosklenou železnou konstrukcí, postavená podle projektu architekta B. Münzenbergera za spolupráce inženýra Prášila s výzdobou B. Ohmanna a A. Dryáka. Na projektu spolupracoval rovněž Antonín Wiehl. Vnitřní úpravy z roku 1907 podle projektu architekta J. Fanty. Figurální vitráže bočních křídel podle Mikoláše Alše. Palác byl koncipován jako centrální budova se dvěma křídly, která měla být po ukončení výstavy stržena. Další úpravy v letech 1952-1954, tehdy odstraněn dekorativní portál v ose hlavní fasády a vytvořeno nové předsálí. Vynikající umělecká a technická památka. Areál Hlávkova mostu medailony J. Mařatky a O. Guttfreunda Jedná se o portréty dvanácti představitelů městské správy v době stavby mostu, které jsou umístěny v cípech hlavních kleneb. plastiky J. Štursy Sousoší Práce a sousoší Rodiny - dílo J. Štursy z let 1911-1913 je v nadživotní velikosti, v provedení pískovec. Plastická výzdoba byla dočasně odstraněna při rozšiřování mostu v letech 1958-1961, zpětně byla osazena na předmostí v roce 1983. Pylon pod sousošími novodobý z roku 1983. Figurální kompozice Práce a Rodina vycházela z celoživotního motta architekta Josefa Hlávky, mecenáše a zakladatele České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Holešovické přístaviště Budování přístaviště bylo zahájeno roku 1882, svoji činnost zahájilo roku 1894. Tvar a velikost vlastního přístavu závisel na daných, poměrně obtížných místních vodních poměrech. Z tohoto důvodu navrhli stavitelé podélný tvar přístavu, který má výhodu v možnosti větší plochy pro překládání zboží. Podél hráze se dosud prostírá překladiště s kolejemi. Při stavbě se odvezlo 513 900 m3 půdy, jelikož povrch terénu ležel více než pět metrů nade dnem přístavu. V současné době jsou ve vlastnictví a.s. České přístavy. Holešovická tržnice Koncem 19. století docházelo k postupné likvidaci soukromých porážek na území Prahy, po sloučení okolních obcí s Prahou byly uzavřeny i všechny jatky předměstské. Následně proto byly dne 1.7. 1895 otevřeny Ústřední jatky Hlavního města Prahy. Součástí areálu byl domek pro vrátného, jateční burza, prodejna masa z výseku, hostinec, budova pro správu jatek, výběrny, chlévy a další zařízení, především pak jateční část, kde byly i chladírny a laboratoř. Hlavní vchod do jatek je ozdoben dvěma alegorickými skupinami na mohutných zděných pilířích vytesaných z kamene, jejichž autory je ak. sochař Schnirch (autor výzdoby Národního divadla a plastik Národního muzea) a Čeněk Vosmík. Ústřední jatky a dobytčí trh měly od samého počátku svůj vlastní vodovod a kanalizaci. Mohutné ocelové střešní konstrukce budov jsou dílem továrny Českomoravská - Kolben - Daněk. V roce 1921 zde zahájila provoz Řeznicko-uzenářská banka, kde probíhaly veškeré platby za koupené a prodané zboží. Jatky byly zrušeny v roce 1983, kdy byly otevřeny nové masokombináty v Písnici a Čakovicích. Následně zde byla otevřena tržnice, která zde slouží dosud. Celý areál prochází postupnou rekonstrukcí.

Poslední aktualizace: 9.5.2005

Praha - Holešovice na mapě