Praha (Malá Strana) – svatomikulášská městská zvonice s pozorovatelnou StB

Věže kostelů, chrámů a katedrál se už dávno staly oblíbenými historickými rozhlednami i výnosným artiklem. Nejinak je tomu u zvonice malostranského chrámu sv. Mikuláše, která v sobě spojuje nejen minulost a současnost, ale také umění slavného a uznávaného barokního stavitele i nechvalně proslulou Státní bezpečnost. Takže se vlastně těm 150 Kč za zdolání více než dvou stovek schodů nemůžeme až tak moc divit.

Bonusy této rozhledny jsou - kromě téměř panoramatické „vyhlídkové plošiny“ (celé klasické hradní panorama, v čele se svatovítskou katedrálou, ovšem neuvidíte) - dva byty věžníků (nic moc od nich ale nečekejte, i když v bytě toho staršího je i černá kuchyně), návštěva pozorovatelny někdejší StB (ta je ještě nad ochozem věže) a zvonové třetí patro, které je v štíhlé věži nevelké. Jediný zvon můžeme dokonce označit za malý (ovšem pozor, 350 kg vážící zvon Mikuláš pochází z roku 1526, ulil jej pražský zvonař Brikcí z Cimperka a je sám umístěn na zvonové stolici pro tři zvony).

Na závěr přidejme alespoň pár dat a technických údajů.

Zvonice byla veřejnosti znovuzpřístupněna v květnu roku 2019. Jedná se o barokní stavbu z roku 1752 (zcela dokončena však byla až o tři roky později), která ve své historii sloužívala také jako požární hláska (svého času byla poslední hlásnou věží v Praze) a sídlo ponocného. Byla sice stavěna spolu s kostelem sv. Mikuláše, ale její větší část byla dokončena až po dostavbě chrámu (ten byl vybudován v letech 1701 až 1737). Jestliže samotný kostel bývá spojován hlavně s oběma Dientzenhofery, věž už „patří“ spíše Anselmo Luragovi.

Věž je celkem 74 metrů vysoká, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 65 m (podle některých informačních zdrojů je to však jen 39,6 m). Jedná se o poměrně složitě utvářenou stavbu, jejíž jednotlivá patra se půdorysně postupně zmenšují. Poznávacími znaky jsou konkávní prohnutí, členitá nároží a vrcholové hodiny. Mezi zajímavosti se zvonicí spojované patří např. fakt, že věž nikdy nepatřila církvi, ale vždy byla součástí obecního majetku Malé Strany. Cimrmanology jistě potěší, že se svým způsobem jedná o rozhlednu umístěnou „v ďolíku“.

V úvodu uvedená pozorovatelna komunistické Státní bezpečnosti (správně služebna StB – sledovací bod Kajka) zde vznikla v 60. letech 20. století a jejím účelem bylo sledování přístupu do ambasád tehdejších „imperialistických nepřátel", sídlících v okolí věže (hlavně Západní Německo a USA). Na opačném konci věže - tedy pod zvonicí - se prý nachází tajemná zděná chodba z poloviny 18. století, o které neexistují žádné dostupné záznamy.

Vyhlídkovou věž v současné době provozuje marketingová společnost Prague City Tourism (ještě nedávno spadala pod Muzeum hlavního města Prahy) a najdeme ji na adrese Malostranské náměstí č. 29. Otevírací doba se v jednotlivých měsících liší, minimálně je to od 10,00 do 18,00 hod., maximálně od 9,00 do 21,00 hod. Otevřeno je denně, vstupné činí 150 Kč (zlevněné 100 Kč, rodinné 350 Kč). Za vynaložené peníze vás čeká hlavně malebný výhled na malostranské domy i stejnojmenné náměstí. Nepřijdete ani o pohled na Strahovský klášter, Petřínskou rozhlednu, Vrtbovskou zahradu nebo mnohé pražské věže, paláce a svatostánky. A, pochopitelně, uvidíte i ty zmiňované ambasády …