Praha – palácové Zahrady pod Pražským hradem 2 (Ledeburská, Pálffyovská, Kolovratská, Fürstenberská)

Ve druhé části popisu významných a nádherných historických terasových zahrad na jižmím úbočí hradčanského návrší si přiblížime jednotlivé palácové zahrady, které jsou dlouhodobě zařazeny mezi Kulturní památky ČR. Jmenují se po malostranských palácích – respektive jejich šlechtických majitelích – na Valdštejnské ulici (náměstí). Proto také dochází k nesrovnalostem při uvádění jejich počtu (jsou čtyři podle názvu, pět jich je přístupných a šest jich ve finále skutečně napočítáte). Vládce zahrad – tedy Národní památkový úřad – sídlí v paláci Ledeburském, Fürstenberský pro změnu „okupuje“ polská ambasáda a český senát. A hned na úvod jedna kuriozitka: běžně se zde setkáte s tím, že jednotlivé zahrady založil někdo ze „sousedního“ paláce.

První je Ledeburská zahrada, které architektonicky dominují dekorativní Sala Terrena a velký vyvýšený parter a která – stejně jako přilehlý palác – nese jméno hraběte Adolfa z Ledebouru (zahradu však založili Kolowratové). Naproti bohatě vyzdobené Sale Terreně (např. krásné štuky nebo fresky Václava Vavřince Reinera z roku 1730, které zobrazují vykopávky v Pompejích a různá antická mytologická témata) se nachází členěná stěna s výklenkem, fontánou, sochou Herkula zápasícího s Kerberem a symetrickým schodištěm s jediným funčním ramenem (levé). Je přitom zajímavé, že autor návrhu podoby Saly Terreny sice není znám, ale v této souvislosti většinou padají taková jména jako jsou Jan Santini, G.B. Alliprandi nebo F.M. Kaňka. Přestavba zahrady v roce 1787 pak bývá připisována I.G. Pallardimu. Vrchní části zahrady vévodí pětiboký otevřený pavilon. V Ledeburské zahradě se pravidelně konají různé reprezentační kulturní akce a veřejnosti byla zpřístupněna po rekonstrukci dokončené v roce 1995.

Pálffyovské zahrady jsou dvě, Malá a Velká, a obě byly založeny Annou Marií z Fürstenberka v roce 1751 (jejím předchůdcem však byly Rennerovy zahrady již v roce 1681). Pojmenovány jsou však po hraběti, který palác koupil až v roce 1881. Veřejnosti jsou přístupny také od roku 1995 resp. 1997 a 1999. Malá Palffyovská zahrada má však stále převážně svůj původní užitkový charakter, takže zde převládají travnaté plochy s ovocnými stromy. „Ozdobou“ je zde tak pouze výklenek s plastikou ženského aktu. Velká Pálffyovská zahrada je architektonicky mnohem zajímavější, najdete zde například malou kruhovou fontánu se soškou tritona, tunelové schodiště s barokním portálem a slunečními hodinami, šnekové schodiště nebo horní vyhlídkovou terasu s loggií. Zahrada si plně zachovala svou barokní koncepci, parter však vidíme v podobě úprav z dvacátých let 19. století.

Kolovratská (nebo Kolowratská) zahrada zústala také v podstatě výhradně strohou užitkovou zahradou s trávníky, ovocnými stromy a vinnou révou. Od roku 1992 chráněná památka je oživena jen malou kavárnou v někdejším zahradním domku, úzkým schodištěm a původní románskou zdí (snad i s fragmentem někdejší vstupní brány), která byla součástí opevnění Malé Strany. Za pozornost však rozhodně stojí vstupní prostor do zahrady z Valdštejnské ulice, kterému vévodí mohutná litinová mříž a repliky starých pražských luceren. Z tohoto prostoru je krásný výhled na ostatní palácové zahrady i monumentální komplex Pražského hradu. Jednu z nejstarších částí zahrad postupně upravili Černínové i Fürstenberkové a její poslední rekonstrukce byla dokončena v roce 2000.

Na závěr si přiblížíme druhou dvojici. Tentokrát to bude Malá a Velká Fürstenberská zahrada, které byly založeny v polovině 17. století. Jedná se o tu část malostranských palácových zahrad, která nabízí zřejmě největší počet nejrůznějších nej. Minimálně v tom smyslu, že Malá Fürstenberská zahrada je rokokově nejzdobnější a její Velká sestra je opravdu největší. V té Malé se pokocháte např. balustrádami, baldachýnovým glorietem, dvěma oranžériemi a vyhlídkovou lodžií, v té Velké zejména dominantním vrcholovým dvojpodlažním glorietem a rovněž dvojicí oranžerií. Dolní část Velké Fürstenberské zahrady patří k paláci polského velvyslanectví, a je proto veřejnosti nepřístupná. Stejně tak byla nepřístupná v době, kdy zde sídlila předválečná vláda Československé republiky. Svůj název získaly tyto zahrady podle posledních šlechtických majitelů, kterými byli od roku 1866 Fürstenberkové. Malý Fürstenberský palác dnes využívá senát České republiky. Současná podoba unikátní Malé Fürstenberské zahrady je výsledkem úpravy z let 1784 až 1788, kterou navrhl známý architekt Ignác Palliardi. Díky tomu zde najdeme také centrální schodiště spojující jednotlivé terasy i gloriet s loggií. Schodiště chrání dřevěná konstrukce s popínavými rostlinami a obklopují je dvě - ve střední části zahrady umístěné – oranžérie.

Zahrady si dnes můžete pronajmout k různým komerčním akcím i k soukromým oslavám nebo svatebním – a jiným smutečním - obřadům.

Skutečným nadšencům, kteří se chtějí o těchto zahradách dozvědět téměř vše, mohu doporučit např. odkazy www.npu.cz/sights/palacovezahrady-praha nebo www.palacove-zahrady.cz