Praha (Staré Město) – sousoší sv. Jana Nepomuckého almužníka
Toto neobvyklé zpodobnění našeho oblíbeného světce najdeme u jižní stěny kostela sv. Ducha. na „hranici“ Starého Města Pražského a Josefova. Před sebou zde máme vynikající dílo uznávaného barokního sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Pískovcové sousoší pochází z roku 1727 (podle některých informačních pramenů je však ještě o dva roky starší) a na své současné stanoviště bylo umístěno druhotně.
Český světec je zde zpodobněn se žebrákem jako almužník a chybí mu i jeho obvyklé atributy, tedy svatozář s pěti hvězdami a krucifix. Zajímavý je i mohutný hranolový podstavec sousoší s profilovaným soklem a římsou. Právě na soklu jsou vyvedeny tři reliéfy zobrazující scény ze života sv. Jana Nepomuckého, a to jeho umučení, nalezení těla a pohřbení.
Skvělé Brokoffovo sousoší představuje sv. Jana Nepomuckého - v kanovnickém rouchu a s biretem na hlavě - ve chvíli, kdy dává almužnu žebrákovi, který mu klečí u nohou. Světec působí monumentálním klidným dojmem, zatímco žebrákův obličej, obrácený ke sv. Janovi, expresivně vyjadřuje utrpení.
Brokoffova socha sv. Jana Nepomuckého, která je řazena k vrcholným dílům českého baroka, je již od května roku 1958 chráněnou kulturní památkou a v roce 2020 byla zrestaurována. Najdeme ji v Široké ulici.
Samostatný odstavec si jistě zaslouží i ono – již zmíněné – druhotné umístění této sochy. Většina informačních pramenů totiž tvrdí, že původně tento Johánek z Pomuku stával na někdejším Jánském náměstí (dnes náměstí Curieových) a před kostelem sv. Kříže Většího (kostel byl součástí kláštera, ve kterém byl sv. Jan Nepomucký pohřben). Z této sochy však zřejmě pochází jenom podstavec Brokoffova sousoší, které pro změnu až do roku 1878 zdobilo prostranství před staroměstským kostelem sv. Mikuláše.