Loading...
Vinohradská tržnice je krásnou honosnou budovou bazilikálního typu, která byla postavená v roce 1902 a historizujícím stylu s prvky secese. Její podobu navrhl architekt Antonín Turek, který zde použil - jako u většiny staveb tohoto typu – kombinaci historizujícího tvarosloví a moderních prvků kovové prosklené konstrukce. Někdejší tržnice se nachází Vinohradské ulici (č. 50), ale její adresou by stejně tak mohly být ulice Budečská, Slezská nebo U Tržnice.
Obě reprezentativní průčelí charakterizuje zejména střední loď se štítem a krajními věžemi. Vidět zde můžeme také dvojice postranních sloupů nesoucích alegorické postavy. Štíty vyplňují velká okna a nad hlavním vstupem je umístěn balkon s kamennou balustrádou. Přízemí bočních lodí prosvětlují velká okna a interiér je osvětlován také díky tomu, že hlavní loď je v převýšených bočních částech prosklená.
Vnitřní prostory po novodobých úpravách zcela původní podobu nemají. Dominuje jim centrální hala s kovovou prosklenou konstrukcí a prosvětlenou sedlovou střechou. Za pozornost rozhodně stojí také interiérová dlažba, připomínající ze všeho nejvíce černobílou variaci římské mozaiky nebo portugalských azulejos.
Zděná budova je známá také pod názvem Pavilon, a to díky stejnojmennému Výstavnímu a prodejnímu centru interiérového designu a umění, které získalo v roce 2013 prestižní ocenění Obchod roku Czech Grand Design.
Je zajímavé, že některé informační zdroje posouvají stavbu této budovy až mezi roky 1903 a 1905.
Na tomto místě původně stávala továrna na mlýnské stroje. Město Královské Vinohrady zde ale nechalo vybudovat tržnici s téměř stovkou stánků, ve kterých se prodávalo převážně maso a masné výrobky, drůbež, máslo, ovoce a zelenina (prodejní plochy – včetně Alberta - jsou zde i dnes). V suterénu se nacházely chladírenské boxy řízené klimatizačním zařízením se strojovnou (původní strojovna vzduchotechniky, kterou vyrobila Českomoravská strojírna v roce 1902, se v suterénu budovy nachází dodnes).
Po roce 1948 začal dům chátrat, provoz tržnice byl ale ukončen až na začátku 70. let minulého století. Budova zůstala uzavřená, v roce 1986 vyhořela a koncem 80. let se dokonce mluvilo o její demolici. V dalším desetiletí se tržnice dočkala rekonstrukce a v roce 1994 se stala Pavilonem.
O naši chráněnou kulturní památku se jedná již od května roku 1958. V roce 1993 se navíc tržnice stala součástí památkové zóny Vinohrady, Žižkov, Vršovice.