Pražské Benátky - to je Kampa
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Hlavní město
Pražské Benátky neboli Kampa:
Další místečko v Praze, které můžete navštívit ať jste tu jen na návštěvě nebo místní.
Tento klidný kout plný zeleně z jedné strany omývaný vodou Vltavy a z druhé strany uměle vytvořenou Čertovkou nalezneme přímo u Karlova mostu a jeho okolí.
Ostrov Kampa je opředen mnoha záhadami a nejasnostmi, například ani jeho vznik není jednoznačný. A se samotným názvem je to ještě složitější.Může být odvozen od latinského „campus“ nebo od jména Tychona Gangsela z Campu, který si zde postavil dům a byl významný pěstitel tulipánů, na kterých vydělal velké jmění. Název Kampa dostal až v roce 1770 do té doby se mu říkalo prostě – Ostrov.
Kampa je od Malé Strany oddělena umělým ramenen, které mělo také mnoho názvů – nejprve jen Strouha, pak Mlýnská strouha nebo Velcelíkovská či Štěpánovská – byl odvozen vždy podle mlýnů, které voda v náhonu poháněla. Teprve v roce 1892 se ujal a ustálil název Čertovka. A to podle historky o ženě, která měla dům na Maltézském náměstí. Té někdo napsal na dům nápis U sedmi čertů a šest jich nad tento vypodobnil. Sedmým měla být sama majitelka, prý pro svou vyřídilku.A protože také prala prádlo ve Strouze, začalo se i vodnímu náhonu říkat Čertovka.
Také zahrady byly zprvu na Kampě jen měšťanské, v letech 1948 – 1949 byly zdi zbořeny a vznikl dnešní rozsáhlý park s promenádními cestami podél Vltavy a i Čertovky. Na břehu Vltavy stojí Sovovy mlýny, za Čertovkou koukáme na Michnovský palác(Tyršův dům) ,dominantní stavbou je Lichtenštejnský palác.
Z Karlova mostu je dobře vidět tzv. Hrnčířský plácek. A nemůžeme opomenout ani mlýny – Huť, a pravděpodobně nejznámější Velkopřevorský mlýn s velkým mlýnským kolem jehož historie sahá až do 13. století.
Na Kampě též žila a tvořila řada známých osobností. Své stopy tu zanechal i Jan Neruda, když chodil doprovázet svou milou.Žil a pracoval tu také malíř Adolf Kašpar. A nakonec ještě jeden slavný dům. Dům č. 501, který v roce 1798 upravil hrabě Bedřich Jan Nostic pro Josefa Dobrovského.Ve 30 letech 20. století zde bydlel uznávaný znalec české historie Zdeněk Wirth, v letech 1948
– 1968 básník Vladimír Holan. První poschodí tohoto domku pak obýval až do své smrti v roce 1980, herec, dramatik, spisovatel jan Werich.Jehož busta zdobí dům. V číslech 500 a 543 pak žil a pracoval malíř Jiří Trnka.