Přírodní památka Novopacký vodopád

Přírodní památka Novopacký vodopád byla vyhlášená v roce 1980 na rozloze 3,8 ha v severní části Přírodního parku Sýkornice, který se nachází východně od Nové Paky na Jičínsku. Na bezejmenném potoku, později pravostranném přítoku Zlatnice, se ve vzdálenosti necelých 150 metrů od pramene nacházejí dva vodopády. Hlavní vodopád má výšku 7,8 m, menší vodopád nad ním 4,1 m. Průtok vodopádů v nadmořské výšce 450 m je malý, průměrně 7 l/ s. Působivější je při Jarním tání nebo po vydatném dešti. V období sucha je zanedbatelný.

Podmínky pro vznik vodopádů se rodily v prvohorách před 230 až 280 miliony lety. Bezejmenný potok si v nadmořské výšce 420 až 488 m vyhloubil v červenohnědých permských sedimentech (pískovci, slepenci a arkózách) kaňon. V cestě mu však stály lavice zpevněné vyšším obsahem železa v horninách. Pomalejší eroze dala vzniknout dnešním vodopádům vzdáleným 80 metrů od sebe.

U hlavního vodopádu voda dlouhodobým vymíláním vytvořila pod horní hranou amfiteátr 15 m široký a 6 m hluboký. Při troše opatrnosti se dá dostat až pod převis. Nad přepadem se voda akumuluje v malém jezírku o průměru přibližně 1,5 metru, hloubky 15 cm. Vodopád je viditelný i shora od informační tabule. Místo je zajištěné chatrným zábradlím.

Zatímco hlavní vodopád (dolní) je viditelný z lesní pěšiny, menší vodopád (horní) při větším ozelenění stromů neuvidíte. Dá se k němu do rokle ale také sestoupit.

Les v okolí vodopádů je již po staletí smíšený. Z dřevin převládá buk lesní a smrk. Z bylin tu má zastoupení svízel vonný, hrachor Jarní, samorostlík klasnatý a vraní oko čtyřlisté.

V první polovině minulého století stával v blízkosti většího vodopádu lovecký srub akademického malíře O. Číly. V roce 1939 jej vypálili Ordneři ze Sudetoněmeckého Freikorpsu. Podobně skončil i nedaleký srub Bobíka Hrubého, u kterého se scházeli trempové z Novopacka.

Podíváme-li se ještě do vzdálenější historie, dozvíme se, že v roce 1848 se zde potajmu scházeli kněží. Kuli pikle, když připravovali reformu. Jedenáct požadavků, na kterých se usnesli, nakonec však bylo zamítnuto.

K vodopádům nevede žádná turisticky značená cesta. Nejsnáze se k nim dostanete, půjdete-li ze Štikova po zelené značce ke studánce Elixír života, a dál po značení naučné stezky Sýkornice (po pár stech metrech naučná stezka přestává kopírovat zelenou značku, odbočuje vlevo). Z druhé strany při příchodu od Stupné se v místě, kde zelená turistická značka opouští silnici, vydáte po neznačené cestě proti proudu bezejmenného potoka. Po necelém kilometru odbočíte vpravo a mírným stoupáním dojdete zdola k většímu vodopádu. Nám se podařilo odbočit možná o 200 metrů dříve a došli jsme jen k posedu a krmelci. Odkud jsme se podél potoka brouzdali trávou, abychom se dostali zpět na správnou cestu. Brouzdat se vzrostlou trávou však nedoporučuji. Z nohavic jsme sklepávali několik klíšťat, kterých tu naní málo. K vodopádům intuitivně dojdete, cesta se od toku příliš nevzdaluje. V obou případech však doporučuji vytisknout si podrobnou mapku z www.mapy.cz.