procházka po Teplicích
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Procházka po Teplicích
Procházku začneme na Zámeckém náměstí. Na jižní straně náměstí stojí zámek ve kterém sídlí regionální muzeum. K budově zámku přiléhá pravoslavný chrám Povýšení sv. Kříže, který nechal vybudovat v letech 1549-1568 tehdejší majitel zámku Volf z Vřesovic. Od roku 1950 slouží k potřebám pravoslavné církve, Na východní stane náměstí stojí barokní kostel sv. Jana Křitele. Kostel byl postaven v 16. století a začátkem 18. století barokně přestavěn. Věž kostela je přístupná jen vyjímečně, například při zahájení lázeňské sezóny. Uprostřed náměstí je morový slou Nejsvětější trojice z let 1718-1719. Autorem návrhu je barokní sochař Matyáš Benard Braun. My se vydáme kolem fary která je pod kostelem sv. Jana Křitele k Pravřídlu. Je to jeden ze dvou hlavních pramenů Teplických lázní. Kousek se vrátíme a Lázeňskou ulicí se vydáme směrem ke Krušnohorskému divadlu. Cestou mineme lázešké domy Zlaté slunce, nebo Zlatá harfa ve kterých při pobytu v Teplicích bydlel Ludwig van Beethoven , či dům Pelikán kde bydlel Josef Dobrovský.
Než dojdeme k divadlu doporučuji si projít přilehlý lázeňský sad, ve kterém jsou fontánky a plastiky, V parku stojí též Jubilejní kašna, umístěná sem k 1100. výročí objevení teplických pramenů v roce 1862. Dříve na vrcholu kašny bývala socha nynfy pramenů.
Budova Krušnohorského divadla byla vystavěna ve slohu 20. let na místě staršího divadla, které v roce 1919 vyhořelo.
Nyní budeme pokračovat dolů po ulici U Císařských lázní a odbočíme doleva do Lipové ulice. Hned na začátku ulice je busta básníka J.G.Seumeho, který v Teplicích v roce 1810 po těžké nemoci zemřel. Jeho hrob je vedle kaple Nalezení sv, Kříže která je dále v Lipové ulici. Je jedním ze dvou zachovalých hrobů sterého teplického hřbitova, který v těchto místech býval. Druhým je hrob starosty Teplic Wolframa.
Na rohu ulic Lipová a Chelčického je pomník holocaustu na místě velké synagogy kterou nacisté v roce 1939 vypálili.
Lipovou ulicí dojdema až do sadů čs. Armády. Na severví straně sadů je kostel s. Alžběty. Byl postaven v letech 1864-1877 v novogotickém slohu. Uprostřed parku je takzvaná Koňská kašna, zakoupená majitelem teplického panství Carlosem Clary-Aldringenem v Itálii. Osazená na své místo byla až v roce 1948.
Dnešní podobu získaly Kamenné lázně v letech 1910-1911, kdy původní budovy nahradila dnešní novobarokní budova.
Ulicí U Hadích lázní a Mlýnskou dosdeme až na Laubeho náměstí. Tomu vévodí budova Císařských lázní. Budova vznikla v roce 1845 na místě bývalého mlýna. Dnešní podomu získaly lázně vletech 1912-1914. U vchodu do budovy jsou busty Alexandra I. A Petra I. Velikého.
Z Laubeho náměstí půjdeme po schodech na Letnou. Po zdolání chodů projdeme parkem, až přijdeme k Hrádku , který se správně nazývá Stráž císařeFrantiška Josefa I. Rozhlednu s restauraci vybudoval v roce 1877 aktivní Horský spolek. Určitě se vyplatí vystoupat na rozhlednu, odkud je nádherný rozhled na Teplice. Z Letné sestoupíme kolem restaurace U Kozičky.
Na Lázeňském náměstí je socha W.A Mozarta. Kolem Dolního rybníka vstoupíme do Zámecké zahrady. Zde je spousta cest na procházky. Když sebou budete mít nějaké oříšky, nebo jinou laskominu, určitě nalákate některou z mnoha veverek. Kousek za zahradním domem je místo legendárního setkání Ludwiga van Beethovena a J.W.Goetha s císařským dvorem. Místo je osazeno pamětní deskou.
V Alejní ulici je Beuronská kaple která bývá o víkendech přístupná a stojí za prohlídku. Teď už se jen okolo budovy gymnázia vrátíme na Zámecké náměstí.