Prostějov - kostel Povýšení svatého kříže
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Prostějov byl naším cílem jednodenního výletu, který jsme celý věnovali poznávání památek v tomto městě. Celkově jsme zde strávili okolo sedmi hodin, odlovili celkem 11 kešek a hlavně jsme poznali spoustu pěkných památek Prostějova.
Jednou z výrazných dominant města je kostel Povýšení sv. Kříže, na který jsme narazili v centru města a jenž celá staletí stojí v Kostelní ulici, v těsném sousedství Náměstí T.G. Masaryka. Auto jsme nechali na velkém parkovišti u hradeb města a uličkou se přes náměstí vydali na obhlídku památek v centru.
Když jsme si několik pamětihodností prohlédli, zamířili jsme ke kostelu Povýšení sv. Kříže, jehož věž se tyčila nad ostatním památkami města, čímž kostel na sebe poutal naši pozornost a upozorňoval nás, abychom na něj nezapomněli.
Ke kostelu jsme přišli ve směru od tržnice a tak se nám otevřel pohled na celou boční stranu s přistavěnou kaplí Nejsvětější Trojice a pětibokým presbytářem. Z opačné strany od náměstí by se nám takový pohled nenaskytl, neboť kostel Povýšení sv. Kříže je značně obestavěn okolními domy.
Pak jsme přišli ke vchodu, u něhož jsme spatřili vysoký kříž s Kristem na soklu. Pak jsme již vešli do nádherného interiéru kostela, kde nás ihned upoutal hlavní oltář z roku 1759, pocházející z dílny kroměřížského sochaře Jana Ležatky. Pak jsme zde shlédli vedlejší oltáře a křížovou cestu, kterou objednal prostějovský farář a básník Karel Dostál – Lutinov a kterou zhotovil František Bílek. V presbytáři kostela jsme obdivovali fresky od Jano Köhlera a když jsme se otočili, uviděli jsme na kůru krásné varhany. Zaujalo nás, že při restaurování v devadesátých letech 20. století došlo k objevu středověké nástěnné malby s motivem Ukřižovaného. Nahlédli jsme také do kaple Nejsvětější Trojice, stojící v místech bývalé kapitulní síně. Dozvěděli jsme se, že jádro stavby je středověké a k přestavbě došlo roku 1678. V kapli jsme si prohlédli malby z roku 1923, kdy byla nově vymalována bratrem Panteleónem, stoupencem katolické moderny.
Ani presbytář obdélníkového půdorysu s polygonálním závěrem neušel našemu zraku. Nahoře jsme spatřili krov ze 16. století, tedy z doby, kdy byl presbytář nově zaklenut síťovou žebrovou klenbou se třemi poli s terčovými svorníky. Dále jsme si prohlédli obvodové zdi, které jsou prolomeny hrotitými okny s vitrážemi pocházejícími z konce 19. století. Po obou stranách presbytáře jsme pak spatřili oratoře. Zaujalo nás, že pod presbytářem se nalézá krypta, kam bychom se rádi podívali, ale měli jsme smůlu. Když jsme kráčeli kostelem, šlapali jsme po nové dlažbě z roku 1906, která nahradila původní barokní dlažbu v lodi. Dále jsme zjistili, že kostel má dvě sakristie, starou, obdélného půdorysu, zaklenutou křížovou klenbou se svorníky se znaky rodiny pánů z Kravař, a novou přistavěnou ke staré v letech 1784 - 1785. V roce 1896 byla realizována nadstavba 1. patra a vznikla tak oratoř a depozitář, který byl nově koncem 20. stol. upraven pro výuku náboženství.
To bylo vše, co jsme v kostele Povýšení sv. Kříže uvnitř viděli a pak jsme vyšli ven, mohutnou stavbu jsme obešli dokola a pokud nám to okolní zástavba dovolila, vyfotili jsme svatostánek z různých stran. Zároveň jsme si prohlédli i zvenku tuto jednolodní stavbu s vysokou věží, obestavěnou budovou fary. Líbila se nám i menší sanktusníková věžička z roku 1862. Zaujalo nás i několik náhrobních kamenů ve zdi. Jelikož si kostel zachoval svou gotickou podobu, velice se nám líbil.
Z historie jsme se dozvěděli, že předchůdcem dnešního kostela byl svatostánek ze 12. století, který byl patrně součástí tvrze. Z této tvrze má pocházet část věže zvonice, zvaná Zelená, která je jednou z dominant města. Kostel sv. Kříže byl však zničen a obnoven Petrem z Kravař roku 1391 a byl zde zřízen augustiánský klášter pro dvanáct řeholníků v čele s proboštem. Zaujalo nás, že původní kostelík nechal Petr z Kravař opravit a zřídil v něm rodinnou hrobku. Vznikla tak boční kaple sv. Kříže v kostele Navštívení blahoslavené Panny Marie u Alžběty v horách.
Nepřekvapilo nás, že klášter s kostel vypálili roku 1430 husité, ale zůstala zachována nejstarší část, kaple sv. Kříže. Po těchto válkách patřila většina obyvatel Prostějova ke kališníkům, kteří neměli zájem o obnovení katolického kostela. Až v letech 1522 až 1535 byl kostel obnoven zbytcích zdiva. Dočetli jsme se, že tehdy vznikla stavba jednoduché síně s rovným stropem a třemi Ochozy. Zničený presbytář byl od kostela oddělen vysokou zdí. Dále jsme se dozvěděli, že presbytář byl opraven až v letech 1586 až 1588, kdy byl zaklenut gotickou klenbou, zeď byla zbourána a tak se spojil s lodí v jeden celek. Kostel byl zasvěcen sv. Kříži a utrakvistům sloužil sto let. V roce 1622 ho kníže Karel z Lichtenštejna vrátil katolické duchovní správě.
Ani tento kostel se však nedochoval, jelikož byl zničen obrovským požárem v roce 1697. Zjistili jsme, že ohnivý kohout tehdy zničil velkou část města a spolu s ním i zdejší kostel u náměstí. Jako zázrakem byl ušetřen dřevěný kříž, který stával před vchodem do kostela. Zaujalo nás, že tento kříž byl pak se svolením olomouckého biskupa po opravě svatostánku položen na hlavní oltář. Došlo k tomu roku 1703, kostel byl zasvěcen na Povýšení svatého Kříže a v této verzi jsme svatostánek viděli i my.
Když jsme celý svatostánek obešli, vydali jsme se do muzea, které se nachází hned u kostela na Náměstí T.G. Masaryka a o kterém se více dozvíte v mém dalším příspěvku.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4574