Loading...
V jednom vtipu vysvětluje učitelka Pepíčkovi, ať vyřídí tatínkovi, že Wolker se nejmenoval Johnny ale Jiří. Nutno ovšem podotknout, že Johnny je správně anglicky Walker. Ten Jiří má jméno spíše německé.
Básník prožil velmi krátký život, 1900–1924, přesto toho stačil napsat celkem dost, aby se dostal do čítanek. Dodejme, že ale tomu ale napomohla jeho tak říkajíc angažovaná tvorba. Wolker patřil do generace, která se zaměřila na sociální tvorbu, říká se přímo proletářské poezie.
Svým způsobem na tom měla vliv i právě ukončená 1. světová válka, která přinesla strádání hlavně nejchudším vrstvám, vznik republiky, která si kladla za cíl zlepšit postavení i těch zbídačelých vrstev, vlastně revoluční dění v Rusku, u nás vznik nové strany komunistů apod. Svým způsobem měl Wolker při své časné smrti štěstí, že se nepřidal později ke svým generačně blízkým tvůrcům (Seifert, S.K. Neumann, Olbracht ale i takový Nezval), kteří měli později z různě zbolševizovanými komunisty určité potíže, nebo naopak se později kariérně svezli…
Zpět k tématu. Většina básníkova života je spojena s Prostějovem a Hanou, však občas opěvoval i jiné věci než proletáře (Svatý kopeček, kostel v Dubu). Prostějov se ke svému rodákovi stále hrdě hlásí, činí tak nejen festivalem, ale i nějakým tím pomníkem. Jednoho stojícího Wolkera můžeme najít poblíž obchodního domu, další, tentokrát sedící je k vidění na lavičce na Masarykově náměstí. Sedí tu od 29. března 2018. Autorem sochy je ing. Arch. Miloš Karásek. Básník se narodil právě v jednom z domů na náměstí, který socha pozoruje.
Odhalení sochy proběhlo v rámci akce Netradiční projekt Wolker, náklady na pořízení sochy činily cca 1,1 mil. Kč. Není bez zajímavosti, že se vlastně nejedná o sochu vzniklou sochařskými postupy, ale vlastně o 3D model. Skenováním dostupných materiálů, tedy zejména dochovaných fotek a tvorbou počítačové animace vznikla rekonstruovaná podoba básníka. Přenesením do životní velikosti pak byl vytvořen základ pro slévárnu, která použila cca 30 kg bronzu ke konečnému dílu.