Prostějovský zámek

Fotografie (2) • Foto: Franta

Prostějov je městem plným památek, ale ta jedna z jeho nejcennějších – zámek, se před návštěvníky tak trochu skrývá v nejseverozápadnějším cípu historického jádra poblíž Smetanových sadů na Skálově náměstí. Ostatně – není se čemu divit, Jan z Pernštejna jej tady nechal roku 1526 vystavit v těsném sousedství městských hradeb. Jeho čtvercová kulisa z nich vystupovala a od vlastního města byla oddělena hlubokým a obezděným příkopem. V nárožích zámku se tyčily věžice, které zároveň plnily funkci opěrných pilířů, stejně jako ty skutečné stojící po bocích. V té době měl objekt namísto honosné pernštejnské rezidence spíše podobu pevnosti.

Vše se změnilo ve třetí čtvrtině šestnáctého století. Za Vratislava Nádherného z Pernštejna prošel přestavbou, kterou vedl slezský stavebník K.Cuneo. Při níž byl zbudován i skvostný vstupní portál (patřící dodnes k těm nejcennějším na Moravě) a nevelké vnitřní obdélníkové nádvoří bylo ze tří stran obklopeno arkádovými lodžiemi, které jej v originálním stavu krášlily až do neblahé „návštěvy“ švédských vojsk.

Syn Vratislav pak pokročil s úpravami sídla ještě dál – nechal zasypat příkop a na jeho místě bylo vystavěno další mohutné zámecké křídlo. Renesanční zámek tím získal svou výslednou podobu patrového a čtyřkřídlého objektu.

Těsně před koncem 16.století panství získali Lichtejnštejnové, ale ti zámek obývali jen při svých řídkých návštěvách.

Katastrofou pro jeho osud se pak stala třicetiletá válka, kdy jej Švédové tak poničinili, že byl po nouzové opravě dále využíván už jen jako sýpka a některé místnosti byly adaptovány na byty pro panské úředníky. Zkázu interiérů dovršil začátek století devatenáctého, kdy se jeho podstatná část změnila na textilní manufakturu.

Na lepší časy se začalo blýskat až po roce 1868. Tehdy jej totiž zakoupila vlastenecká rodina Chmelařů, ketré se podařilo zámek proměnit na centrum městského českého života. Hrálo se tu ochotnické divadlo, cvičili zde členové Sokola a vystupoval ženský pěvecký sbor jménem Vlastimila.

Mezi lety 1894 – 1906 se stal sídlem muzea, poté prošel náročnou úpravou pro potřeby městské záložny. Dělo se tak podle návrhů architekta Roštlapila a autorem sgrafit na novorenesančních fasádách se stal malíř Jano Kohler.

Dnes je nádvoří zámku a výstavní síň Muzea Prostějovska v něm umístěná návštěvníkům volně přístupná, díky čemuž mohou obdivovat i ten původní překrásný renesanční portál a některá zachovaná dveřní a okenní ostění. V interiérech zámku ( v přízemí se zachovanými klenbami a v patře se skromnými ostatky nástěnných maleb) je dále návštěvníkům přístupna kavárna a čajovna s galerií, městská knihovna a regionální Info centrum. Zbytek už je bohužel nepřístupný, neboť je využíván jako byty a archív.

Poslední aktualizace: 3.5.2019

Prostějovský zámek na mapě