Radkov - zřícenina hradu (Radkovské hradisko)

Zřícenina hradu Radkov patří k „nejtajemnějším“ středověkým objektům Moravy. Hrad se v žádných písemných pramenech nevyskytuje a je možné, že zanikl již před svým dokončením. Je také ovšem možné, že se jedná o někdejší slovanské hradiště z 10. až 11. století, které bylo rozšířeno - snad v I. polovině 13. století - příčnou zdí.

Další z možností nabízí eventualitu, že se jednalo o strážní hrad nad údolím řeky Třebůvky, jehož majitelem byl Boreš z Rýzmburka a Oseka, který v této oblasti vyvíjel silnou kolonizační činnost. Hrad byl chráněn příkopem širokým devět metrů a valem, částečně vylámaným ve skále.

Protože o hradu písemné prameny zcela mlčí, je nutno vycházet ze zachovaných fragmentů stavby i z rozborů keramických zlomků, nalezených na Radkově. Podle nich byl hrad osídlen v období mezi 13. a 14. stoletím, přičemž se předpokládají hlavní aktivity na Radkově zejména v I. polovině 13. století.

V této souvislosti je zajímavé, že přes absenci zpráv o hradu, jsou jako jeho majitelé zmiňování také Milota z Radkova (v roce 1283) nebo Dětřicha (či Bedřicha) z Radkova (roku 1306), Jednalo se však zřejmě o majitele zemanské tvrze v nedaleké stejnojmenné obci.

Příčiny jeho rychlého zániku jsou pouhou spekulací. Zdejší lokalita mohla být shledána nevyhovující a sídlo mohlo být přesunuto na jiné místo nebo se majitel hradu dostal do špatné ekonomické situace a hradní komplex nedokončil. Je také možné, že hrad Radkov zaniknul násilnou cestou ještě před svým konečným dokončením během válek na přelomu 13. a 14. století.

Další možný vývoj hradu je spojován s myšlenkou, že velké slovanské hradiště se postupně měnilo v hradní pevnost, která se stala majetkem loupeživého rytíře. Proto byl hrad pobořen roku 1286 vojsky krále Václava II., kterým odolala jen štítová stěna. Touto teorií se vysvětluje absence bočních hradeb i spojení velkého hradiště s raně gotickým hradem bez budov.

Pomineme-li nepatrné zbytky zdiva hradního jádra a Předhradí, zůstala z celé stavby zachována jen jedna mohutná štítová zeď. Ta se dochovala téměř celá a dosahuje tloušťky v rozmezí 2,4 až 2,7 metru. Přibližně uprostřed své délky se čelní hradba mírně lomí, na jižní straně je pak zakončena pravoúhlým zlomem. Vnitřní objekty se nedochovaly, o jejich možné existenci svědčí jen terénní nerovnosti.

Za nevýrazným západním valem se nacházel druhý, mohutný, příkop o šířce přibližně 25 metrů. Za ním se nacházelo zřejmě panské sídlo nebo hradiště ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku. Na něj pak navazuje protáhlé a rozsáhlé východní Předhradí.

Zřícenina se nachází v lese mezi obcemi Radkov a Gruna, nedaleko města Moravská Třebová (Pardubický kraj, okres Svitavy). Ze silnice je dobře přístupná po neznačené lesní cestě (vzdálenost cca 350 m).