Rákoň

(polsky: Rakoń) – nevýrazný vrchol (1876,3 m n.m.) v bočním hřebeni Západních Tater, který vybíhá severně z vrcholu Volovec (Wołowiec 2063,4 m). Po hřebeni probíhá statní polsko-slovenská hranice. Od Volovca jej odděluje nevýrazné sedlo Zawracie, jež klesá níže než vrchol jen o 19 metrů. V opačném, klesajícím směru z Rákoňa vybíhá hřeben Dlhý úplaz (Długi Upłaz) klesající do Lúčného sedla (Łuczniańską Przełęcz 1602 m). Za ním se zvedá vrchol Lúčna (Grześ 1652,6 m). Východní úbočí Rákoňa klesají do Doliny Chochołowskiej Wyżniej. V severozápadním směru (do slovenského vnitrozemí) vybíhá z Rákoňa boční hřeben Zábrať, oddělující Roháčskú dolonu od Látanej doliny. V něm je hora oddělena sedlem Zábrať (1656 m) od Zadnej Zábrate (1692,8 m).

Úbočí Rakonia jsou poměrně mírná, travnatá jen s malými skupinkami kleče. Jen tu a tam vystupují skály a malá suťová pole. Polská úbočí v minulosti náležela k pastvinám Hali Chochołowskiej. Na západ a k jihu se z vrcholu otvírají rozhledy do Smutnej doliny na Roháčske plesá a ostře rozeklané Roháče. I v ostatních směrech jsou rozsáhlé výhledy. Impozantně barevné jsou zejména na podzim.

Hraniční tur. trasa z Lúčnej přes Rákoň, Volovec na Končistú je hojně využívána polskými i slovenskými turisty

Na vrchol se lze dostat:

Ze slovenské strany (v období od 1.11 do 15.6 jsou tyto trasy správou TANAPu uzavřeny!!!):

• Po žluté výstupové trase ze sedla Zábrať (0:30 hod)
• Po modré hřebenové trase z Lúčnej přes Dlhý úplaz (asi 1:15 hod)
• Po modré hřebenové trase z Volovca (0:35 hod)

Z polské strany (trasa je přístupná celý rok.)

• Po zelené výstupové trase z Polany Chochołowskiej, přes Dolinu Chochołowsku Wyżniu (2:15 hod)