Rapotín + Vikýřovice – Povodňové parky 3, 4

Že i stavba ve své podstatě účelová se můžeme už na vlastní oči přesvědčit v Rapotíně na Šumpersku. V závěru roku 2021 se v podstatě dokončil projekt protipovodňových opatření na řece Desné. Samozřejmě ještě spousta obyvatel Podesní má v paměti ničivou povodeň z roku 1997, od které mimochodem letos uplyne právě čtvrtstoletí. Od té doby probíhají na celém horním a středním toku Desné práce na zmírnění případných následků podobné katastrofy. Vlastně je to i proti zdravému rozumu, ale v podstatě od soutoku Divoké Desné (ta je ta hlavní zdrojnice) se svou jmenovkyní Hučivou, je řeka až na malé výjimky provázená souvislou zástavbou s malou přestávkou za Filipovou, kde řeka teče takřka volným terénem vzdálená od Velkých Losin. Ale od Rapotína až do Šumperka je po obou březích lemována celkem hustou zástavbou a až na dolním toku před soutokem s Moravou je zase volnější, dejme tomu na kraj Sudkova, který naštěstí jen mírně lízne…

Protože právě obec Rapotín byl povodní v roce 1997 zasažen možná nejvíc, jsou na jeho území nejviditelnější nová protipovodňové zásahy. V místech kde byly volné plochy tak vznikla soustava nových říčních ramen, koryt i několik tůní, které by měly následky velké vody zmírnit. Práce na úpravách vodního toku probíhaly od roku 2018 do podzimu 2021 a celkové náklady se vyšplhaly na 375 mil. Kč. Větší část nákladů pokryly dotace z MŽP, asi 15 % jsou příspěvky Rapotína, ale i sousedních obcí Petrova a Vikýřovic, které se na opatřeních spolupodílí.

Sympatické na celém díle je ale fakt, že nevzniklo jen dílo technicky celkem náročné, ale zmíněné obce, hlavně (mimo Rapotína) Vikýřovice získaly území, které využijí zřejmě hlavně místní, ale i případní návštěvníci k vycházkám a odpočinku. Prvním dohotoveným opatřením je lokalita u rybníčku, ale hotové je i pokračování. Díky tomu, že od Desné byly vybudovány postranní ramena, kterými se může případná vzedmutá hladina odpoutat od hlavního koryta tak vlastně přibyly i nové ostrovy, které původní řeka postrádala. Dokud Desná nebyla zregulovaná, možná nějaké ostrůvky ve volné krajině měla, ale protože od středověku je Podesní celkem obydlené, přírodní ráz řeka už dlouho nemá.

Z hlediska dejme tomu rekreačně vycházkového je asi střední část povodňových parků s čísly 3 a 4. Jde o lokality v blízkosti říčního kilometru 15, případně až 15,8 (kilometry se měří od konce řeky, tedy od soutoku s Moravou). Rozlohou o něco menší je park č. 3 který víceméně tvoří jen ostrov s novým obtokovým ramenem a umělou tůňkou na ostrůvku. O něco rozlehlejší je park č. 4, kde je nejen relativně velké obtokové rameno, ale i menší strouha, takže defakto zde jsou ostrůvky dva. Park č. 4 je navíc umístěn poblíž jezu s MVE (km 17,6–17,95).

Z hlavního toku je voda odváděna betonovými omezovacími objekty, kde je možné zvyšovat či snižovat přítok použitím vkládaných dřevěných trámů. Podle ročních období i srážek se tak může regulovat průtok vody v nových ramenech, aby případně koryta zcela nevyschla.

Po větších deštích nebo z jara je řeka celkem vydatná, ale v létě bývá průtok klidně malý, takže se nová koryta dají překonat takřka suchou nohou, a to i díky několika kamenným prahům, které mají za úkol zmírnit rychlost vodního toku.

Celoroční přístup suchou nohou je paradoxně z Vikýřovic (tedy z levého břehu, řeka tu dělá katastrální hranici). Do obou parků jsou totiž vyvedené dvě krásné dřevěné lávky.