Rarity města Blanska

Fotografie (11) • Foto: Franta

Při procházce průmyslovým Blanskem se sice nemůžeme kochat budovami, zkrášlující centrum alespoň v ... historizujícím stylu, ... nevěšme hlavu. Kromě zámku ... totiž město dvě nečekané stavební pozoruhodnosti, a když na ... narazíme, zažijeme při pohledu na ... stav, odborně popisovaný jako Jiříkovo vidění.

Tou první je silueta stavení, připomínající část proslulého zámku na jihočeské Hluboké, kterou je možno spatřit na Svitavské ulici naproti jednomu supermarketu. I když mu místní říkají láskyplně „Zámeček“, ve skutečnosti je to „jen“ správní budova bývalé strojírenské firmy Ježek, jejíž zakladatel se nechal inspirovat jadranským zámkem Miramare a nechal ji vystavět v duchu windsorském...

Zatímco se tahle městská budova ukrývá hluboko v údolí poblíž řeky Svitavy, na další raritku narazíme vysoko ve stráni: z hotelu Probe, ... jsme byli ubytováni, jsme to po vrstevnici řízli zkratkou do středu města, a tady, na Rodkovského ulici – jsme uprostřed „normální“ obytné zástavby narazili na něco, co naše zraky poněkud vyboulilo ven z očních důlků.

No uznejte sami – copak je pohled na skvostný dřevěný kostelík s vysokou věží běžnou součástí našich moderních a průmyslových měst?!

Že ne? A takovéto perly přece bývají umístěny převážně ve skanzenech...

Při bližším okouknutí přijdeme na to, že se tento kostel svou architekturou od těch našich podstatně liší. Ano, tento kostel je nejen svým vzhledem, ale i zasvěcením sv.Paraskivě pravoslavný.

Ale kde se tu – probůh, vlastně vzal?

Poněvadž byly jeho interiéry v pozdním odpoledni zavřeny a poblíž se v tom spalujícím vedru nenacházel zrovna žádný procházkomilný domorodec potřebný k vytěžení informací, odložili jsme tuhle otázku až na večer.

Moudré internetové stránky pak na nás vychrlily asi tohle:

Blanenský kostel sv.Paraskivy pochází z bývalé zakarpatské Ukrajiny a v Blansku stojí už od roku 1936. Není kupodivu jediným takovým „ukrajinským“ u nás. Další najdeme v Praze, Dobříkově, Nové Pace a Kunčicích pod Ondřejníkem. Blanský pravoslavný svatostánek je přitom z hlediska architektury totožný s tím ondříkovským, neboť oba pocházejí z jižní oblasti Podkarpatské Rusi – od nedaleké hranice s Rumunskem a byly ovlivněny gotikou. S ohledem na jejich vznik o několik století později je nutno tento sloh označit spíše postgotikou.

Kostel sv.Paraskivy stával v Nižném Selišti. Jeho obyvatelé toužili po zděném a dřevěný kvůli financím na jeho výstavbu rádi prodali Čechoslovákům. Konkrétněji blanenským zástupcům Církve československé husitské. On měl být totiž tenhle dřevěný chrám původně vystaven v roce 1928 na Kulturní výstavě v Brně, ale protože se nevědělo, co pak s ním, brněská diecéze jej nabídla věřícím husitské církve v Blansku. Jeho přesun z Rusi do Československa se konal po železnici, po znovusestavení byl mnohokrát upravován i opravován a dnes je chloubou města. V letních měsících je jeho interiér s bohatou ikonovou výzdobou údajně přístupný i veřejnosti.

(Což se nám, bohužel, nepovedlo...)

Zbývá odpověď na dotaz, proč kostelík stojí zrovna tam, kde je, a ne na nějakém reprezentativnějším místě.

Odpověď je tak jednoduchá, že v ní žádnou záhadu či pikantnost nehledejme – podle bývalé československé ústavy totiž směly být kostely stavěny jen na pozemcích církve.

Poslední aktualizace: 1.10.2017

Nadmořská výška:

272 metrů nad mořem

Rarity města Blanska na mapě