Rataje nad Sázavou – hrad Pirkštejn, fara a princ Bajaja

Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad

první brána

odsud odcházel princ Bajaja

bergfrit

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Dnešní městys Rataje nad Sázavou, ve kterém žije asi šest stovek obyvatel, naleznete na Kutnohorsku a poprvé je písemně zmiňován v roce 1156, i když některé informační prameny prameny uvádějí až letopočet 1289. Stejně se však předpokládá, že osada zde vznikla již v polovině 10. století, kdy byl vybudován zčásti zděný hrad v místě dnešního zámku. Dominantou obce je však hrad jiný, nazývaný Pirkštejn – nebo též Pirkenštejn – který byl založen v I. polovině 14. století. Tento tzv. dolní nebo též jižní hrad vybudovali Páni z Lipé po velkém požáru v 13. století. V té době ovšem nikdo nemohl tušit, že o pár století později bude hradní „zřícenina“ velkou filmovou star. Jistě si pamatujete scénu, kdy princ Bajaja opouští zpustlé rodové sídlo, klade klíč pod kámen vedle hradní brány a vydává se do světa hledat štěstí coby němý zahradník a popravčí vícehlavých ještěrů. A tímto bajajovským rodovým sídlem byl právě hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. V době natáčení slavné pohádky s pozdější slovenskou velvyslankyní v hlavní ženské roli měl však hrad již podobu, kterou získal 400 let po svém vzniku.

Nejvýznamnějším majitelem hradu se stal roku 1420 Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého, správce měst královských (např. Kutné Hory), významný politik a také poručník budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Hynek Ptáček je pochován v rodinné hrobce ratajského kostela. Po pánech z Lipé a požáru v roce 1447 se zde vystřídaly mnohé šlechtické rody, m.j. Švamberkové, Malešičtí z Černožic, páni z Talmberka a Liechtensteinové. Všichni majitelé Ratají – až do vlády Malešických z Černožic v 16. století - se zdržovali hlavně na Pirkenštejně, druhý ratajský hrad měl především fortifikační funkci. Hrad Pirkenštejn byl vážně poškozen při selském povstání v roce 1627 a jeho následnou úpravu na jednopatrovou obdélníkovou farní budovu s rizalitem a se zvonicí, která proběhla v letech 1713 až 1724, už má „na triku“ Václav Oktavián Kinský.

Na závěr - a pro nadšené příznivce našich hradů - alespoň pár střípků historicko-popisných. Hrad nad Živým potokem si až do současnosti zachoval svou dispozici a je důstojnou dominantou panoramatu obce. Jeho čelo tvoří rovná hradba s branou před okrouhlým, volně stojícím bergfritem. Hradní palác si i při přestavbě na faru uchoval své členění do tří místností v každém podlaží. Pod palácem se nachází další hradba se střílnami, ale Pirkenštejn zřejmě nikdy neměl předhradí v pravém slova smyslu. Přesto byly v polovině 14. století Rataje zajímavým pevnostním městečkem, protože snadnému přístupu ke zdejšímu skalnatému ostrohu bránily hned dva hrady. Pirkenštejn má trojúhelníkovou půdorysnou dispozici a byl vždy bergfritovým typem hradu. Níkdy nebyl výrazněji přestavován, i když býval původně přístupný po padacím mostě. Hradní palác, který tvoří jižní část areálu, chráněn hradbami nebyl, protože jeho stěny tvořily současně obrannou linii hradu a dosahovaly „tloušťky“ až 2 metry. Jedinou oporou paláce tak byly parkány ve skalních svazích, jejichž fragmenty jsou dosud patrné. Gotický palác byl jednopatrový, jeho interiér byl změněn pozdějšími úpravami.

Při „farní“ přestavbě v 18. století přibyla v někdejším hradním paláci ke třem původním místnostem podélná chodba a čtvercová předsíň, zchátralé hospodářské budovy byly opraveny a hradní věž byla změněna na zvonici. Z této doby také pochází její dřevěná nástavba a přístupové schodiště. Okrouhlý bergfrit je vysoký 15 metrů a zakončuje jej 6 m vysoká dřevěná nástavba s kuželovitou stanovou střechou. Rovněž byla zasypána část hradního přikopu a původní zvedací most nahradila kamennou barokní stavba. Hradní dispozice však nijak narušena nebyla a podobu z let 1713 až 1724 si Pirkštejn zachoval dodnes. Následně totiž byly na hradě prováděny již jen drobné stavební úpravy, např. úprava fasád bývalého hradního paláce v roce 1843.

Hrad je dnes – bohužel a až na pár výjimek – pro veřejnost nepřístupný. Mezi naše Kulturní památky byl zařazen hned v květnu 1958.

Nadmořská výška:

325 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.841, 14.955)

Poslední aktualizace: 15.8.2014

Vyhledání vlakového spojení na výlet