Zámek Rataje nad Sázavou
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Už v desátém století byl na místě dnešního ratajského zámku postaven částečně zděný hrad, který sloužil jako hraniční tvrz zličského kraje. V následujících stoletích byl hrad nepřetržitě obydlen a zvelebován. V roce 1420 hrad získal do vlastnictví Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, který byl nejvyšším hofmistrem a mincmistrem Království českého, správcem královských měst a navíc ještě poručníkem mladého Jiřího z Kunštátu - budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Dodnes jde tak o nejvýznamějšího držitele ratajského panství.
Později, v letech 1531 až 1579 se stali majiteli ratajského panství Ladislav, syn Václav a vnuk Jan z Malešic, kteří pro pohodlnější bydlení vystavěli renesanční křídlo současného zámku. V roce 1656 zahajil další majitel Vilém František z Talmberka kompletní přestavbu zámku, kterou dokončil jeho syn František Maxmilián Leopold. Následně zámek patřil od roku 1772 do roku 1919 rodu Liechtensteinů, kteří prováděli další stavební úpravy.
Vzhledem k tomu, že přestavba hradu na zámek a následné dostavby trvaly dlouhou dobu, lze v architektuře zámku spatřit několik stavebních slohů. A tak ratajský zámek dnes tvoří patrová budova se třemi stavebními křídly - původně gotickým severním křídlem, renesančním křídlem jižním a západním křídlem barokním. Při barokní dostavbě ovšem byla obě starší křídla upravena, okna získaly pískovcové suprafenestry a budova v roce 1675 velký portál. Nádvoří zámku bylo osazeno barokními arkádami a částečně uzavřenou arkádovou chodbou v prvním patře. V roce 1933 zámek v Ratajích koupila obec a zřídila tu četnickou stanici, obecní úřad, poštu a také třídu pro školní výuku. Dnes najdete na zámku kancelář obecního úřadu, knihovnu, muzeum a poštu. Zámek je zpřístupněn veřejnosti pouze zčásti, neboť na něm probíhají rekonstrukční práce, které jsou dlouhodobě rozděleny do několika etap.