Smutná krása
Malebnost a výstavnost Ratajského zámku, je smazána časem. Bohužel se nezdá, náprava otázkou blízké budoucnosti. Příchod od kempu u řeky je zajímavý, avšak neutěšený. Je zde bývalá brána a zbytky hrádku. Je to tak zvaný spodní hrad, Pirkštej. Horní je pak za Malešických z Černožic přestaven na zámek. Choulostivé je i mluvit o stromořadí směřujícího více do vesnice, otvírajícím se „U" zámku (uzavřený dvůr bez budov). Stavba samotná je smutná a ponurá. Dnes zde sídlí muzeum a musím říci, že to je úctyhodné a okouzlující. Všemožné hračky, kočárky pro dvojčata a vícečata, stejně jako ruční a motorové pily, mě nadchli. Trochu zkaleno je to neforemním a uspěchaným výkladem. Chápu paní, která „usíná“ spolu se zámkem, že nemá více energie. Připravené projekty na obnovu čekají na investice. Přesto invence energie není k zahození. Ačkoli to je pro každo denní učast stále srážejíci.
Památka sama o sobě nic nezmůže. I zde chybí finance a bohužel musím říci, že i přesto že je vesnička malebná, důmyslnějšího mecenáše asi moc nenadchne. Necelých 30 km od Kutné hory, není zas tak daleko, aby se zde nedalo něco „vymyslet“. Na druhou stranu, Hory kutné nabízejí neutuchající kulturu a zážit. Pod Ratajema je mnoho bývalých rekreačních středisek .. bývalých. I to je vypovídající.
První zmínka o Ratajích je z roku 1289 ačkoli ves už je zde s určitostí před rokem 1000. V polovině 16. stol. byl renesančně přestavěn z podnětu majitelů. Roku 1772 objekt kupují Liechtensteinové.