Rataje nad Sázavou – hrad Pirkštejn, fara a princ Bajaja

Dnešní městys Rataje nad Sázavou, ve kterém žije asi šest stovek obyvatel, naleznete na Kutnohorsku a poprvé je písemně zmiňován v roce 1156, i když některé informační prameny prameny uvádějí až letopočet 1289. Stejně se však předpokládá, že osada zde vznikla již v polovině 10. století, kdy byl vybudován zčásti zděný hrad v místě dnešního zámku. Dominantou obce je však hrad jiný, nazývaný Pirkštejn – nebo též Pirkenštejn – který byl založen v I. polovině 14. století. Tento tzv. dolní nebo též jižní hrad vybudovali Páni z Lipé po velkém požáru v 13. století. V té době ovšem nikdo nemohl tušit, že o pár století později bude hradní „zřícenina“ velkou filmovou star. Jistě si pamatujete scénu, kdy princ Bajaja opouští zpustlé rodové sídlo, klade klíč pod kámen vedle hradní brány a vydává se do světa hledat štěstí coby němý zahradník a popravčí vícehlavých ještěrů. A tímto bajajovským rodovým sídlem byl právě hrad Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou. V době natáčení slavné pohádky s pozdější slovenskou velvyslankyní v hlavní ženské roli měl však hrad již podobu, kterou získal 400 let po svém vzniku.

Nejvýznamnějším majitelem hradu se stal roku 1420 Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého, správce měst královských (např. Kutné Hory), významný politik a také poručník budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Hynek Ptáček je pochován v rodinné hrobce ratajského kostela. Po pánech z Lipé a požáru v roce 1447 se zde vystřídaly mnohé šlechtické rody, m.j. Švamberkové, Malešičtí z Černožic, páni z Talmberka a Liechtensteinové. Všichni majitelé Ratají – až do vlády Malešických z Černožic v 16. století - se zdržovali hlavně na Pirkenštejně, druhý ratajský hrad měl především fortifikační funkci. Hrad Pirkenštejn byl vážně poškozen při selském povstání v roce 1627 a jeho následnou úpravu na jednopatrovou obdélníkovou farní budovu s rizalitem a se zvonicí, která proběhla v letech 1713 až 1724, už má „na triku“ Václav Oktavián Kinský.

Na závěr - a pro nadšené příznivce našich hradů - alespoň pár střípků historicko-popisných. Hrad nad Živým potokem si až do současnosti zachoval svou dispozici a je důstojnou dominantou panoramatu obce. Jeho čelo tvoří rovná hradba s branou před okrouhlým, volně stojícím bergfritem. Hradní palác si i při přestavbě na faru uchoval své členění do tří místností v každém podlaží. Pod palácem se nachází další hradba se střílnami, ale Pirkenštejn zřejmě nikdy neměl předhradí v pravém slova smyslu. Přesto byly v polovině 14. století Rataje zajímavým pevnostním městečkem, protože snadnému přístupu ke zdejšímu skalnatému ostrohu bránily hned dva hrady. Pirkenštejn má trojúhelníkovou půdorysnou dispozici a byl vždy bergfritovým typem hradu. Níkdy nebyl výrazněji přestavován, i když býval původně přístupný po padacím mostě. Hradní palác, který tvoří jižní část areálu, chráněn hradbami nebyl, protože jeho stěny tvořily současně obrannou linii hradu a dosahovaly „tloušťky“ až 2 metry. Jedinou oporou paláce tak byly parkány ve skalních svazích, jejichž fragmenty jsou dosud patrné. Gotický palác byl jednopatrový, jeho interiér byl změněn pozdějšími úpravami.

Při „farní“ přestavbě v 18. století přibyla v někdejším hradním paláci ke třem původním místnostem podélná chodba a čtvercová předsíň, zchátralé hospodářské budovy byly opraveny a hradní věž byla změněna na zvonici. Z této doby také pochází její dřevěná nástavba a přístupové schodiště. Okrouhlý bergfrit je vysoký 15 metrů a zakončuje jej 6 m vysoká dřevěná nástavba s kuželovitou stanovou střechou. Rovněž byla zasypána část hradního přikopu a původní zvedací most nahradila kamennou barokní stavba. Hradní dispozice však nijak narušena nebyla a podobu z let 1713 až 1724 si Pirkštejn zachoval dodnes. Následně totiž byly na hradě prováděny již jen drobné stavební úpravy, např. úprava fasád bývalého hradního paláce v roce 1843.

Hrad je dnes – bohužel a až na pár výjimek – pro veřejnost nepřístupný. Mezi naše Kulturní památky byl zařazen hned v květnu 1958.