Ratměřice

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 41 A4

zámek

kostel sv. Václava (1/4 13. stol.)

socha sv. Jana Nepomuckého (2/2 18. stol.)

2x smírčí kříž

kašna (1888)

První zmínka o objektu 1352

Jiný název objektu Radměřice, Ratiměřice

Prvním udávaným majitelem vsi je v datu první zmínky a tedy v roce 1352 louňovický klášter. Po husitském dobytí kláštera se ves stala majetkem města Tábor ve kterém zůstává až do roku 1547, kdy je společně s dalšími statky zabaven za povstání proti Ferdinadovi – 1. stavovské povstání. Již následujícího roku 1548 jsou Ratměřice prodány Skuhrovským ze Skuhrova. Roku 1601 se majiteli stávají Talmberkové a připojují ves k vlašimskému panství. Obec byla po bitvě u Jankova, v roce 1645 vypálena. Stále v državách tohoto rodu jsou Ratměřice roku 1665 připojeny k panství Jankov. To je také doba, kdy se ves začíná vzpamatovávat z útrap 30-ti leté války, které Ratměřice takřka vylidnily. Z dalších majitelů vsi je od roku 1701 zajímavý Jan Antonín Kořenský z Terešova, který zde v roce 1706 nechal vystavět zámek. Další majitelé se poměrně často střídali. Dnešní podobu zámku dali Chotkové roku 1838 a tedy 16 let po té co se stali majiteli ratměřického zboží. V zámeckém parku, obklopujícím zámek, se nacházejí zajímavé stromy z nichž nejvýznamnější jsou sekvojovce, které jsou považovány za největší v ČR. Dnes je zámecká stavba účelově využívána. V místě bývalé samoty Habrovka byly ještě v roce 1890 patrné zbytky jakési stavby o níž je možno se domnívat, že zde stávala původní ratměřická tvrz. Tato hypotéza je však pouhou autorovou domněnkou. Většina pramenů zdejší tvrz dokonce i popírá. Dnes se na místě nenachází žádných stop po této stavbě. Zdejší kostel sv. Havla pochází pravděpodobně již z počátku 13. století, ale první písemné zmínky o něm pocházejí z roku 1352, kdy je zmíněn společně s obcí. Ve století čtrnáctém byl přestavbou uveden do gotické podoby. Posledních stavebních úprav se kostel dočkal po polovině 19. století. Zajímavá je i historie zdejší kašny, která byla postavena v roce 1888. Následně sloužila jako zdroj pitné vody pro obec. V průběhu II. světové války však byla odpojena a po kolektivizaci byla zavezena. Teprve v roce 1998 byla obnovena. Nikoliv však jako zdroj pitné vody. Jeden ze smírčích křížů stojí u silnice do Zvěstova a druhý se nachází u cesty směrem na Hrzín. Obcí prochází modrá TZN z Jankova do Zvěstova.