Rejvíz – bludný balvan

Hornoslezský Rejvíz je proslulý díky rozlehlým rašeliništím a mechovým jezírkům. Ty bývají uváděny jako největší rašeliniště na Moravě. Z hlediska zeměpisně-historického je to označení vlastně nesmysl. Přeci jen jde o historické území zvané Slezsko, ale kdo dnes ještě pamatuje že Dolní Slezsko, které dnes patří Polsku bývalo územím Koruny České. Po prohraných válkách v 18. století tak patřilo Pruskému království, tímto tedy Německu, po poslední válce (1945) kdy se významně měnily Středoevropské hranice nastal současný stav.

Asi proto, že z toho velkého Slezska nám zbyl spíš jen kousek, někteří autoři řadí Horní Slezsko už na Moravu. Tolik tedy malé historické odbočení.

Mimo zmíněných rašelinišť Rejvíz ovšem láká vůbec na krásnou přírodu, mimo to na lidovou architekturu a příhodné podmínky na letní i zimní výlety do blízkého okolí (Jeseník, Zlaté Hory).

Mimo půvabů ryze domácích můžeme na Rejvíze potkat i kuriozitu nepůvodní. U domu (rekreační chaty) s č.p. 3 je k vidění druhý největší bludný balvan v ČR. Jak známo, bludné balvany jsou objekty, které k nám dovalil pevninský ledovec ze severu, tedy Skandinávie. Na pohled nijak výjimečné kameny se poznají tak, že v okolí není většinou žádná podobnou horninu, z které by mohly pocházet. Kdo taky u nás viděl červenou švédskou žulu. Ona sice zas na první pohled není poznat, že je červená. Barva je způsobená příměsí železa. Na povrchu bludné kameny povětšinou vlivem okolních podmínek šednou a až po omytí či zbroušení se pozná pravá podstata.

Samozřejmě nejde jen o žulu, ale i o další horniny ve Skandinávii zastoupenými. Ale díky směru pohybu pevninského ledovce je těch žulových u nás asi nejvíc.

Rejvízský šutr tady ale není „domácí“. On nakonec ten ledovec tak vysoko nevystoupil, přeci jen se nad nížinou na severu vyvyšuje o nějakých 400 m a tak mohutný už ledovec tady na „jihu“ nebyl. Nakonec vše ozřejmí tabulka u branky do zahrady chaloupky. Kámen vykopali v roce 2011 u Varšavy při stavbě závodu Kofola. Z toho hned můžeme odvodit, že dům zřejmě patří někomu z vedení firmy (ta sídlí v Krnově). Tím pádem víme, že výrobce limonád se uchytil na polském trhu, inu, když ji milují, není co řešit.

Z tabulky vyčteme že balvan má hmotnost nějakých 16,5 t. Největší známý balvan mají v Ostravě. Kdo by nechtěl z Rejvízu tak daleko, může pak zajet do bližší Velké Kraše, spoustu bludných kamenů se dá potkat i na Osoblažsku, což je skoro za rohem (za kopcem…).